Hlavním obviněným je 50letý Josef B. V roce 1998 byl odsouzen za podvod k sedmi a půl roku vězení a k zákazu podnikání v obchodě na sedm let. Bylo mu uloženo zaplatit na náhradě škody přes 28,8 milionu korun.


Výkon trestu mu byl opakovaně přerušován. I těchto dočasných pobytů na svobodě využíval k páchání další trestné činnosti a pokračoval v ní i po podmíněném propuštění v březnu 2002 na zkušební dobu čtyř let.
V nové sérii „zaútočil“ již po necelém roce především na banky.

Oklamané ústavy

V únoru 2003 uzavřel s ČMSS v Praze smlouvu o meziúvěru a úvěru na koupi rodinného domu, přičemž bance předložil padělaná potvrzení o příjmu ve společnosti, jejímž jediným jednatelem byl jeho syn Michal. Zástavcem mu byla svou nemovitostí jeho tehdejší družka Eva F. (39). Na domě s pozemky už vázla zástava pro jiného věřitele, ale smlouvu doložili padělkem „čistého“ výpisu z katastru. Následně Josef B. vybral z účtu zástavkyně postupně přes 2,23 milionu korun.


V srpnu 2003 získal úvěr 2,79 milionu od ČMHB na nákup rodinného domu od prodávající Evy F., přičemž zamlčel závazek k ČMSS. Zástavcem byla předmětnou nemovitostí opět F., přičemž zamlčela, že na ní vázne zástava fyzické osoby a jiné banky. Jako jednatel a jediný společník společnosti M. požádal Josef B. v březnu 2003 eBanku o úvěr na gastrozařízení, když zatajil předcházející úvěry a navrhl zajištění jistým penzionem v Soběslavi. Vlastnictví dokládal padělkem výpisu. Úvěr tři miliony ale nedostal, když banka z centrálního registru úvěrů zjistila aktuální zatížení společnosti M.
Rovněž v březnu 2004 inicioval u ČMHB návrh na uzavření smlouvy o úvěru 5,53 milionu na nákup zmíněného penzionu, dokládaným padělkem příslušné kupní smlouvy a výpisu.

Navedl i syna

Na podzim 2004 “zapojil“ podle obžaloby do obchodů i syna Michala (30). Ten na jeho popud podal u Živnostenské banky v Prostějově žádost o hypoteční úvěr 4,55 milionu. Otec pak předložil bance nepravdivá potvrzení o příjmu žadatele a smlouvu o zřízení zástavního práva, když zástavci mělo být družstvo spotřebitelů – s padělanými podpisy mj. starosty příslušné obce.


Dále měl v březnu 2005 navést Evu F. a svého syna k uzavření fiktivní kupní smlouvy, podle níž měl Michal B. jako prodávající prodat výše zmiňovanému penzionu zastoupenému Evou F. gastrozařízení za 1,297 milionu. Eva F. pak získala od ČSOB úvěr milion korun na tento „obchod“. Syn pak částku vybral a předal otci.


Josef B. si ale půjčoval i od soukromníků. Od pana M. podle státní zástupkyně vylákal postupně od listopadu 1999 do srpna 2002 celkem nejméně 528 000 Kč. Od pana Ch. si napůjčoval přes 1,7 milionu, od pana H. 600 000, od jisté obchodní společnosti 900 000 Kč. 5. srpna 2004 získal od pana B. tři miliony proti zástavě již „osvědčeného“ domu Evy F., opět se zamlčením jeho zatížení.


Na jaře 2005 navedl syna, aby si půjčil od pražské s. r. o. 1,25 milionu s jištěním nemovitostmi, na nichž již vázlo zástavní právo Živnostenské banky.
Výčet žalovaných skutků Josefa B. doplňuje uzavření smlouvy o podnájmu zmiňovaného penzionu společností M. za 25 000 Kč měsíčně, jejímž nehrazením měl způsobit škodu za více než čtvrt milionu. Přitom si z objektu odvezl část vybavení v ceně 87 315 Kč, které umístil v jiných pohostinstvích M. . .


Posléze přes zákaz podnikání fakticky vedl po propuštění z výkonu trestu uvedenou společnost a další obchodní subjekty, v čemž žalobkyně spatřuje maření výkonu úředního rozhodnutí.


Dalšími popsanými skutky měl spáchat trestné činy úvěrových podvodů, dílem v pokusu podvodů, organizátorství obou těchto trestných činů a zpronevěry, a to jako zvlášť nebezpečný recidivista. V době, kdy se zavazoval ke splácení úvěrů a půjček, mu muselo být zřejmé, že vzhledem ke své situaci je to vyloučeno. Z obdobných skutků jsou obžalováni i další aktéři této kauzy.


Ti před senátem krajského soudu v podstatě uvedli, že k žádosti Josefa B. podepisovali podklady, o jejichž účelu nebyli pravdivě informováni. Josef B. jim to v zásadě potvrdil.


Dokazování pokračuje.