Josef B. byl v roce 1998 odsouzen za podvod na sedm a půl roku a k zákazu podnikání v obchodě na sedm let. Má také zaplatit škodu 28,8 milionu.
Podle obžaloby už při několikrát přerušeném výkonu trestu a také po podmíněném propuštění z něj v březnu 2002 v trestné činnosti pokračoval.

Pomocí padělků?

Tak v únoru 2003 měl v Praze uzavřít s ČMSS smlouvu o úvěru na koupi domu, přičemž bance předložil padělané potvrzení o příjmu ve společnosti, jejímž jediným jednatelem je jeho syn. Zástavcem mu byla svou nemovitostí jeho družka; na jejím domě už vázla zástava pro jiného věřitele, ta však byla „obejita“ padělkem výpisu z katastru. Následně Josef B. vybral z účtu zástavkyně přes 2,23 milionu.

V srpnu získal od ČMHB úvěr 2,79 milionu na koupi domu od zmíněné Evy F., přičemž zamlčel předchozí závazek k ČMSS. Zástavcem mu byla opět družka stejnou nemovitostí jako v prvním případě, přičemž předchozí břemena na objektu váznoucí byla opět zamlčena.

Pak se Josef B. pokusil jako jednatel společnosti Mijoba získat třímilionový úvěr na gastrozařízení od eBanky, když zatajil předcházející úvěry a jištění navrhoval penzionem, jehož vlastnictví dokládal padělkem výpisu. Úvěr nedostal, když si banka z centrálního registru zjistila aktuální dluhy firmy. Dále se pokusil o získání úvěru 5,53 milionu u ČMHB na nákup zmíněného penzionu, když kupní smlouvu a výpis padělal.

Podle obžaloby na jeho popud požádal jeho syn Michal na podzim 2004 Živnostenskou banku v Prostějově o hypoteční úvěr 4,55 milionu. Sám pak předložil bance nepravdivá potvrzení o příjmu žadatele a smlouvu o zřízení zástavního práva, když zástavcem mělo být družstvo spotřebitelů. Podpisy na ní byly padělané.

V březnu 2005 měl Josef B. navést svého syna a Evu F. k uzavření fiktivní smlouvy, podle níž měl Michal prodat zmiňovanému penzionu zastoupenému Evou F., gastrozařízení za 1,297 milionu. Eva F. pak získala od ČSOB úvěr jednoho milionu korun na tento obchod, syn částku vybral a předal ji otci. Obdobně měl otec navést syna k půjčce 1,25 milionu od pražské s. r. o. s jištěním nemovitostmi, na nichž vázlo zástavní právo Živnostenské banky.
Je stíhán i za podvody vůči věřitelům – fyzickým osobám či obchodním společnostem apod.

Michal B. a Eva F. před soudem uvedli, že toliko k žádosti Josefa B. podepisovali doklady, o jejichž pravém účelu nebyli pravdivě informováni, a třetí obžalovaný jim to v podstatě potvrdil.

Soud poté přečetl řadu listinných důkazů a vyslechl svědky.

Jak se vodí za nos

Byla mezi nimi i tajemnice notářské kanceláře, do níž chodili obžalovaní ověřovat různé listiny a podpisy. V roce 2005 se kanceláře zeptala Živnostenská banka na pravost zástavní smlouvy, na níž podpisy Josefa B. a Evy F. měla v listopadu 2004 ověřovat v kanceláři svědkyně. „Ukázalo se, že mé podpisy byly padělané,“ uvedla tajemnice. Ani údajné podpisy tří funkcionářů onoho „jistícího“ družstva a obce stvrzující notářská kancelář neověřovala. Pod čísly položek udávaných na dokladu bance byli ve skutečnosti jiní klienti. „Razítka kanceláře vypadala jako pravá, neumím si vysvětlit, jak by se tam mohla dostat,“ dodala svědkyně.

Řada svědků se omluvila, také včera nepřišli čtyři. Několik se jich ale dostavilo.

Finanční poradkyně eBanky hovořila o tom, jak Josef B. u nich žádal v březnu 2004 jako jednatel společnosti Mijoba o úvěr na rekonstrukci penzionu v Soběslavi. Podle znalce banky hodnota nemovitosti, která měla být zástavou za úvěr, odpovídala. Když se ale po zjištění předchozího úvěrového zatížení Mijoby v centrálním registru začali zárukami podrobněji zabývat, ukázalo se, že objekt ve skutečnosti vlastní někdo jiný a že Josef B. předložil padělaný výpis z katastru – v něm uváděná osoba nebyla zaměstnancem katastru a razítko neodpovídalo.

K samotné firmě Mijoba poté svědčil 24letý mladík, který ji měl od Josefa B. v březnu 2005 koupit a stát se jejím jediným jednatelem. Ještě v přípravném řízení tvrdil, že za to zaplatil částku rovnající se základnímu jmění, tedy 100 000 Kč, včera ale připustil, že ve skutečnosti za „koupi“ dostal zaplaceno on. A že se „nakupováním“ takových firem svého času živil . . . (Podle internetové verze obchodního rejstříku Mijobu vlastní od září 2006 zase jiný mladý muž.)

Poslední včerejší svědek učinil s Josefem B. zkušenost poté, kdy v privatizaci koupil pivovar v Žatci od Fondu národního majetku za nabídku 52,2 milionu korun. Desetinu složil předem a na zbytek sháněl peníze. Josef B. mu nabídl, že by prostředky sehnal, že má kontakty v bankách, ale musel by být jednatelem společnosti, kterou by spolu založili a do ní vložili majetek pivovaru.

Svědek s nabídkou založení společnosti souhlasil s tím, že podle dohody nebudou činěny žádné kroky ke změně zápisu v listu vlastnictví nemovitosti. „Jenže B. mě podrazil, druhý nebo třetí den pivovar přepsal,“ řekl svědek.

Měl pak práci se zablokováním tohoto majetku, musel zaplatit třímilionovou daň z tohoto převodu. Když pak musel objekt FNM vracet, propadlo mu těch 5,2 milionu zálohy. A Josef B. si prý na základě dokladu, že je majitelem této lukrativní nemovitosti, půjčil od jisté stavební firmy z Budějovic tři miliony… A aby se majetek vrátil zápisem valné hromady zpět, nechal si za to Josef B. ještě něco zaplatit. Prý do rukou jeho manželky, aby prý něco měla, když on je teď ve vězení…

Hlavní líčení bylo odročeno.