Sedm rekreačních center asi sedmdesát kilometrů jižně pod Salcburkem spojilo síly a rozhodly se, že své poklady ukáží turistům, i těm českým. Vyrazil jsem tedy na průzkum se základnou v městečku Radstadt, jehož historie se píše od 7. století našeho letopočtu.

Jeho název je stále opředený tajemstvím a není ani jasné, zda je slovanského nebo germánského původu. Každopádně leží v údolí, které je ze severu obklopeno horským masivem Dachstein a z jihu pohořím Nízké Taury, což slibuje zajímavé výlety na obě strany.

Svěřit život karabinám

Nezačal jsem zrovna zlehka. Na nějaké poflakování nebyl čas. Asi půl hodiny cesty autem z Radstdtu je turistická oblast Wegran-Kleinarl. Tu letos v lednu Světová turistická organizace (UNWTO) zařadila mezi tři desítky nejlepších destinací vesnické turistiky na světě.

„Toto ocenění, které UNWTO udělovala teprve podruhé, vnímáme jako mandát a povinnost nově nahlížet, řídit a utvářet cestovní ruch,“ prohlásil výkonný ředitel Wergain-Kleinarl Tourism Stefan Passrugger.

Na kopci za vesnicí jsou atrakce, kde se vydovádí všichni ti, kdo našli zálibu v lanech, karabinách a různých jistících mechanismech. Nachází se tam totiž lezecká stěna, pod vodopádem na říčce Kesselbach feraty a o kousek dál lanové centrum, které nabízí šest tras různých obtížností. Hodina přijde na necelých čtyřicet eur (asi 950 korun) pro dospělého, ale stojí to za to.

Musím se přiznat, že jsem dal dvě (ty lehčí) trasy. Na těch těžších se proháněli puberťáci a viditelně se jim nechtělo dolů. Trochu jsem se červenal, a tak jsem raději začal přemýšlet o obědě.

close Lanové centrum nad vesnicí Kleinarl u města Wagrain. Výborné místo na trénování stability. K dispozici je šest tras různých obtížností počínaje tréninkovou. info Zdroj: Deník/Vilém Janouš zoom_in Lanové centrum nad vesnicí Kleinarl u města Wagrain. Výborné místo pro trénování stability. K dispozici je šest tras různých obtížností počínaje tréninkovou

Silnice v údolí Kleinarl směrem na jih končí u nedalekého jezera Jägersee. Odtamtud se dá pokračovat už jen pěšky. Když jsem tam vystoupil z auta na odstavném parkovišti, byl jsem ohromen. Před očima se mi objevilo jezero obklopené horami s restaurací a terasou přímo na břehu. Jak napovídá název, část jídelního lístku představovala divočina. Nudlová polévka se srnčím gulášem a pšeničným pivem přišla na něco málo přes dvacet eur, tedy asi pět set korun.

Hora jako dětské hřiště

Celá tato oblast si zakládá na tom, že je přívětivá pro turisty, kteří sem vyrazí s rodinou. „Nabídka aktivit sahá od idylických vysokohorských túr s kočárky až po dětské lezecké kurzy a horská dobrodružství s vtipnými maskoty, malé zkoušky odvahy a záludné otázky,“ láká do hor jednatel sdružení Salzburger Sportwelt Gerhard Wolfsteiner.

Dobrá, řekl jsem si a vyrazil lanovkou na 1712 metrů vysoký Grafenberg. Gerhard měl pravdu. Na vrcholu hory vyšší než Sněžka se to hemžilo dětmi a rodinami s kočárky. V podstatě se jednalo o obrovské dětské hřiště. Jednou z nejoblíbenějších atrakcí je tam obří skákací polštář, který je vyvedený v barvách strakatých krav.

Ostatně okolní kraj je na chov těchto zvířat patřičně hrdý a na Glafenbergu nabízí pro děti třicet vědomostních a zážitkových stanovišť, kde se s chovem skotu či výrobou mléka a sýru mohou podrobně seznámit.

close Obrovský skákací polštář na vrcholu hory Grafenberg, kam lze dojet lanovkou. Celý vrchol vypadá jako obrovské dětské hřiště. info Zdroj: Deník/Vilém Janouš zoom_in Obrovský skákací polštář na vrcholu hory Grafenberg, kam lze dojet lanovkou. Celý vrchol vypadá jako obrovské dětské hřiště

Hlady ani žízní se tu umřít nedá. Na vrcholu je několik restaurací. „Asi šedesát procent turistů přijíždí v zimě. Čechů tady přibývá,“ překvapila mě češtinou v restauraci Grossuntemberg Alm paní Irena. Pochází z Opavska a v restauraci jako číšnice pracuje už šestnáct let.

Na kole do hor

Letní hory si řada lidí spojuje s pěší turistikou a cyklistikou. „Celkem 500 kilometrů značených tratí pro horská kola ve městech Flachau, Wargain-Kleinarl, St. Johann, Radstadt, Allenmarkt-Zauchensee, Eben a Filmooz dělá z regionu jeden z nejatraktivnějších pro horská kola v Alpách,“ vábí Gerhard. Některé trasy slibují opravdu nevšední zážitek, ale zároveň jsou velmi obtížné.

Nechtěl jsem to s ohledem na svou fyzičku přehánět, tak jsem si půjčil elektrokolo, což v Radstadtu vyjde na 40 eur za den, a vyrazil na padesátikilometrovou trasu.

Mimochodem, právě Radstad nabízí od letošního léta prázdninový balíček, který zahrnuje čtyři noci ve vybraném ubytování se snídaní, zapůjčení elektrokol na tři dny, poukázky na večeře do více než dvaceti restaurací a piknikový koš s regionálními pochutinami. Cena je od 319 eur (asi 7600 korun) na osobu.

Ale zpět k mé trase. Zpočátku to byla pohoda po rovině, než nastoupily kopce. V tu chvíli jsem byl opravdu rád za elektrokolo. Zhruba po sedmnácti kilometrech jsem dorazil do rodinné palírny Mandlberggut, která je na dohled hory Dachstein.

Na cestách po Rakousku | Video: Deník/Vilém Janouš

Za dalších deset kilometrů přišlo na řadu stoupání do restaurace Unterhof Alm. Když si někdo představí architekturu rakouských Alp, zřejmě si představí právě takové stavení. Na úpatí mohutné hory Bischofsmütze stojí od roku 1776. Toto místo pak o více než dvě stě let později určilo 52 novinářů jako nejkrásnější chatu v Alpách. Oběd tam stojí mezi dvaceti a třiceti eury, tedy od zhruba 500 do 700 korun. Každopádně by návštěvník neměl vynechat místní císařský trhanec – Kaiserschmarrn.

Chata se nachází ve výšce 1280 metrů a výhoda je, že zpátky do Radstadtu je to už převážně z kopce.

Úžasná soutěska

Není pochyb, že oblast pod Salcburkem nabízí množství přírodních zajímavostí. Jednou z nich je i Lichtenštejnská soutěska, která se nachází kousek od města St. Johann. Jedná se o jednu z nejdelších, nejhlubších a nejimpozantnějších roklin v Alpách.

close Lichtenštejnská soutěska u města St. Johann patří k nejhlubším a nejdelším v Alpách. info Zdroj: Deník/Vilém Janouš zoom_in Lichtenštejnská soutěska u města St. Johann patří k nejhlubším a nejdelším v Alpách

Za dvanáct eur, tedy asi 290 korun, a děti za polovic, se turista může projít podél křišťálově čisté říčky, která soutěskou divoce protéká. Vrcholem je pak ocelové točité schodiště Helix, které klesá do hloubky třicet metrů. Navádí na cestu k vodopádu, z něhož voda padá z výšky téměř padesáti metrů. Ideální místo pro rodinou nebo romantickou fotografii.