Přesně 68 ptáků z devíti druhů zaznamenali během hodiny žáci ze ZŠ Dříteň v zámeckém parku kolem Infocentra Jaderné elektrárny Temelín. Pod dohledem odborníka z Jihočeské univerzity se dvacet pět dětí zapojilo v pátek 10. ledna 2020 do celorepublikového sčítání ptáků tzv. „Ptačí hodinky“. Celkové výsledky bude mít k dispozici Česká společnost ornitologická začátkem příštího týdne.

„Támhle vidím jednoho a támhle taky“. Taková zvolání byla dnes slyšet v parku u temelínského infocentra. Děti ze ZŠ Dříteň se totiž zapojily do celostátního sčítání ptáků. Do sčítacích archů zaznamenaly drobné pěvce jako například sýkoru koňadru, sýkoru modřinku, vrbce polního nebo brhlíka lesního, ale i třeba zástupce šplhavců jako například strakapouda velkého, žlunu zelenou nebo pěnkavu obecnou.

„Moc jsme se sem těšila. Hledání a počítání ptáků mě baví. Viděla jsem sýkoru koňadru a sýkoru modřinku,“ svěřila se desetiletá Nela Maříková.

„Přírodu mám rád, hodně chodíme s rodiči do lesa, někdy navštívíme i ZOO. Dnešní akce mě moc bavila,“ poznamenal devítiletý Dominik Slunečka.

Podle odborníků z Jihočeské univerzity jsou v zámeckém parku kolem jednoho z nejnavštěvovanějších infocenter ČEZ pro ptáky dobré podmínky. „Vysoké stromy a mozaikovitá krajina ptákům svědčí. Navíc přítomnost blízké elektrárny malým ptáků vůbec nevadí, některé větší druhy jako například sokola by naopak mohla přilákat,“ uvedl Jakub Vlček, odborník z Jihočeské univerzity.

Již v minulosti zde ornitologové z Jihočeské univerzity napočítali na čtyřicet druhů ptáků. „Teď v zimě je to o něco méně, protože například takový lejsek bělokrký, je teď v Africe, ale přes léto se tady u Temelína vyskytuje,“ vysvětlil Vlček.

Druhým rokem sčítání ptáků organizuje Česká společnost ornitologická. „Ptačí hodinka“ běží ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností. Po celé ČR se do sčítání zapojilo několik tisíc lidí. Výsledky by měly být známy začátkem týdne a poslouží například k porozumění a ochraně ptáků.

O víkendu 10.–12. ledna 2020 lze v rámci této akce sčítat ptáky na krmítkách. Lidé budou jednu hodinu pozorovat a sčítat ptáky a zadávat údaje na webovou stránku ptacihodinka.birdlife.cz. 

Nasypat do krmítka, připravit  psací potřeby a pak už jen 60 minut pozorovat ptačí návštěvníky. Takový bude program druhého lednového víkendu mnoha českých domácností.  „Do sčítání ptáků na krmítku se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušenosti s ornitologií. Kdo si není jistý, že dokáže poznat nejběžnější druhy ptáků, pomohou mu naše materiály nebo pomocný určovací arch s vyobrazením druhů,“ říká koordinátorka sčítání ptáků na krmítkách Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Sčitatelé najdou na webové stránce ptacihodinka.birdlife.cz přehled nejčastějších návštěvníků krmítek a tipy, jak je správně přikrmovat. „Mnoho druhů lze přilákat na slunečnicová semena. Ptáci si oblíbili i vlašské ořechy nebo lojové koule. Ty ale doporučujeme bez sítěk. Jde o zbytečné plasty, které často ještě na jaře vidíme viset v parcích a zahradách. Když spadnou, mohou je kvůli lákavé vůni pozřít psi, kterým pak způsobují vážné problémy,“ upozorňuje Dita Hořáková.

Průběžný stav sčítání bude k dispozici na webu ptacihodinka.birdlife.cz. Lidé mají čas k vložení výsledků online do 17. ledna. Ti, kdo nemají možnost elektronického odeslání, mohou výsledky poslat poštou pomocí sčítacího formuláře. „Odhadujeme, že konečné výsledky sčítání budeme mít v únoru. Po samotném sčítání ještě nějakou dobu trvá, než přijdou poštou všechna pozorování z papírových formulářů a my je přepíšeme do databáze. Pak teprve jsou data kompletní a my je můžeme dál odborně zpracovávat,“ vysvětluje koordinátorka občanské vědy v České společnosti ornitologické Alena Skálová.

Loni se do sčítání zapojilo 14 tisíc sčitatelů, kteří pozorovali přes čtvrt milionu ptáků. „Nejčastějším hostem krmítek byla sýkora koňadra, a to jak v celkových počtech, tak v plošném výskytu. S odstupem za ní byli v největších počtech pozorováni vrabci polní a vrabci domácí,“ připomíná Alena Skálová.

Sčítání je určené jak pro jednotlivce, tak i pro školní kolektivy, které mohou využít páteční termín. Metodika sčítání je stejná jako v prvním ročníku. „U každého druhu zapisujeme vždy nejvyšší počet jedinců spatřených najednou. Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich tam šest a po chvíli už jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku. V úvahu přitom bereme všechny ptáky, které během své hodinky spatříme. Nejen ty, kteří přistanou přímo na krmítku,“ vysvětluje Dita Hořáková.

Další podobnou akcí, při níž se ale bude v České republice sčítat vodní ptactvo, je Mezinárodní sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census). Stovky ornitologů u nás a další tisíce ve 143 zemích světa vyrazí o víkendu 11. a 12. ledna 2020 na řeky, rybníky, přehrady, jezera a mořská pobřeží a budou sčítat vodní ptáky. Zapojí se tak do Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které probíhá již od roku 1966 jako celosvětově nejstarší a nejrozsáhlejší projekt tzv. občanské vědy (citizen science). Přináší jedinečné informace o tom, jak populace vodních ptáků reagují na globální klimatické změny. Získané výsledky pomohou vodní ptáky efektivně chránit a zmírnit jejich konflikty s člověkem. Sčítání v Česku organizuje Fakulta životního prostředí ČZU v Praze jako součást mezinárodního projektu koordinovaného Wetlands International.

Mezinárodní sčítání vodních ptáků je tradiční monitorovací projekt občanské vědy, který se neobejde bez pomoci dobrovolníků. Více než 400 ornitologů bude o víkendu 11. a 12. ledna sčítat více než 700 lokalit na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území. „Sčítání poskytuje informace o velikosti populací vodních ptáků a jejích změnách. Přibližuje nám i cenné údaje o tom, kde se nacházejí významná zimoviště, jak ptáci reagují na extrémní výkyvy počasí a další klimatické změny. Z dlouhodobých dat tak můžeme hodnotit, zda vodní ptáky efektivně chráníme, nebo kde dochází ke střetům zájmů konfliktních druhů a člověka“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku.

Současné změny klimatu rychle a intenzivně mění zažité zvyky vodních ptáků. Mění se místa, kde zimují, kde se rozmnožují, i početnosti jednotlivých druhů. A tyto změny přinášejí i konflikty s člověkem, přestože právě on tyto změny do značné míry svým působením umožnil, usnadnil nebo vyvolal. V budoucích letech bude také pravděpodobně docházet k častějším extrémním výkyvům počasí v zimním období, a to způsobí změny rozšíření druhů a posuny jejich areálů severovýchodním nebo naopak jihozápadním směrem. Mírné zimy jim dovolují posunout svá evropská zimoviště severovýchodním směrem, chladné zimy je naopak tlačí na jihozápad kontinentu. Tyto změny vytvářejí nové výzvy pro výzkum i ochranu populací a druhů vodních ptáků. Jednotlivé druhy mohou zimovat i mimo chráněná území. Abychom mohli druhy a jejich stanoviště chránit, musíme znát, jaká prostředí si jednotlivé druhy vybírají. Na našem území vzrůstá význam stojatých vod (přehrad a průmyslových vod) vytvořených a obhospodařovaných člověkem. Poněkud stranou zůstávají rybníky. Zde dlouhodobě rostou počty pouze u kachny divoké, zejména díky hromadným vypouštěním uměle odchovaných kachen divokých. Ostatní druhy na rybnících nenacházejí dost potravy, což způsobuje konkurence s rybími obsádkami.

Autor: Ivan Fabián, České Budějovice