Lidé nastalou „dobu koronavirovou“ občas srovnávají s povodněmi, které, mimo jiné, daly impuls ke vzniku Dobrovolnického centra Diecézní charity České Budějovice.

Od roku 2004 centrum organizuje pravidelnou činnost zhruba stovky dobrovolníků. Aktuální stav nouze si vyžádal potřebu přizpůsobit se i v oblasti dobrovolnictví tak, aby bylo možné pomoci co největšímu množství lidí. „Každý pomáhá jak umí a "čísla" teď nejsou prioritou," zmiňuje koordinátorka dobrovolníků Barbora Fišerová Pegleyová a dodává, že od začátku nouzového stavu nabídlo Dobrovolnickému centru pomoc přes 200 lidí z celého Jihočeského kraje (pro srovnání za celý rok 2019 evidovalo Dobrovolnické centrum 100 nových zájemců dobrovolnictví). Lidé se hlásí různými způsoby, ať už přímo koordinátorce dobrovolníků nebo kontaktním osobám v jednotlivých obcích nebo přes databázi Jihočeského kraje. „K 9. dubnu jsme zapojili do činnosti 50 dobrovolníků, někteří pomáhají opakovaně, jiní jednorázově. Dohromady tito lidé odpracovali zatím cca 803 hodin, což odpovídá několikaměsíčnímu ekvivalentu v běžných časech. Podařilo se zaevidovat 1 334 darovaných roušek. Číslo ale opět není přesné, protože dárců bylo tolik, že nebylo možné ve statistice pochytit všechny," dodává koordinátorka Dobrovolnického centra.

Činnosti, do kterých se dobrovolníci v zapojují, jsou pestré. Někteří šijí roušky, jiní je rozdávají seniorům, další jezdí za dárci, kteří roušky nemohou dopravit osobně. Dobrovolníci pomáhají např. s rozvozem ochranných pomůcek jednotlivým Charitám v diecézi, pomáhají pečovatelkám Městské charity České Budějovice s rozvozem obědů seniorům, pomáhají manuálně v zázemí Charit – montují skříně, stěhují kanceláře. Jiní dobrovolníci pomáhají obcím a organizacím s nákupy pro seniory a několik dobrovolníků čeká v pohotovosti na lince, jež jsme zřídili pro osamělé lidi, kteří si nemají s kým popovídat. Každý pomáhá tak, jak umí, a dohromady vytváří fungující celek. Jsou to lidé, kteří jsou připraveni vyrazit do akce téměř okamžitě. „To, že se na ně můžeme obrátit a spolehnout, nám, nejen v Charitě, významně ulehčuje práci. Ač bychom rádi poděkovali každému jednotlivci zvlášť, není to bohužel momentálně v našich silách. Věřím, že přijdou časy, kdy si řekneme, že společnými silami jsme to zvládli," uzavírá Barbora Fišerová Pegleyová.

Martina Baráková