K samotnému pojetí stávky na naší škole - z dotazníkového šetření mezi zaměstnanci vyplynulo, že výrazná většina stávku podpoří symbolicky, protože souhlasí s důvody jejího vyhlášení. 

Jedním ze zásadních důvodů stávky, který však není obvykle konkrétně rozebrán, je snížení počtu vyučovacích hodin. Níže se pokusím na příkladu naší školy doložit, proč tento návrh negativně ovlivní kvalitu výuky nejen v naší škole. Se změnou financování škol byl nastaven pro každou školu maximální počet hodin, které lze hradit ze státního rozpočtu, v případě SPŠ SE je to 900 vyučovacích hodin týdně na 16 tříd.

V uplynulých letech jsme tak do výuky zařadili hodiny cvičení z odborných předmětů, aby si žáci mohli aktuálně probírané učivo prakticky ověřit. Dalším důvodem je také možnost individuálního přístupu k žákům při výuce v menších skupinách. Konkrétně jsme zavedli cvičení ze základů elektrotechniky, elektroniky, číslicové techniky, mechaniky či stavby a provozu strojů. Například ve cvičení ze základů elektrotechniky žáci sestavují a následně proměřují obvody se součástkami, o kterých se v teoretické části výuky učí. Při cvičeních z mechaniky vyučující probírá s jednotlivými žáky konkrétní problémy s výpočty úloh a v rámci menší skupiny je schopen s žáky pracovat individuálně.

Rozšířili jsme výuku praxí o další téma, a žáci tak během jednoho školního roku projdou místo tří odborných dílen čtyři. Výuka elektrického měření je dělena na tři skupiny, a to jak z prostorových důvodů (nedisponujeme učebnou s kapacitou 15 žáků, vybavenou odpovídajícím počtem pracovních míst), tak i z důvodu bezpečnosti (není možné zajistit BOZ při měření s napětím pro 15člennou skupinu) i z důvodů didaktických – v takto velké skupině není reálné, aby se do práce zapojili aktivně všichni žáci. V oboru strojírenství dělíme na třetiny například nosný předmět konstruování pomocí počítače – během dvouhodinového bloku není v možnostech vyučujících odpovídajícím způsobem reagovat na dotazy žáků a průběžně jim pomáhat.

Za uplynulých pět let jsme investovali hodně úsilí do toho, abychom výuku na naší škole zkvalitnili, abychom žákům co nejvíce přiblížili techniku a nezůstávali ve výuce jen u teorie. I dělenými hodinami chceme zvýšit jejich zájem a motivovat je jak ke studiu, tak k dalšímu pokračování v oblasti techniky na vysoké škole či v zaměstnání. Žádnou z dělených hodin jsme nevytvářeli s cílem výuku si zjednodušit, naopak příprava těchto hodin nás stála hodně času a energie a jsme přesvědčeni o tom, že pro žáky je přínosem. Pokud odhadnu, že příprava jedné vyučovací hodiny zabere 1,5 hodiny, navíc bylo nutné sestavit tematické plány, upravit tematické plány souvisejících předmětů, změnit ŠVP a projednat změny v předmětových komisích, vychází mi 4000 člověkohodin, které jsme v předchozích pěti letech nad změnami strávili. Teď je tato práce zbytečná.

close Vývoj počtu vyučovacích hodin. zoom_in

Návrh MŠMT na krácení odučených hodin počítá v případě středních škol se snížením (plošně) o 15 %. V počtu odučených hodin se tak dostaneme ještě pod úroveň v roce 2019, což je zřejmé z grafu níže. Pokud dojde k schválení tohoto návrhu, budeme muset zrušit 127 dělených hodin, což je zrušení 8 dělených hodin pro každou třídu. Doufám, že k tomuto nebudeme muset přistoupit, ale řešení by nebylo jednoduché. S tím souvisí i nutnost zrušení téměř sedmi pozic učitelů.

Můžeme snížit počet skupin v dílnách a např. svařovat se bude učit 15 žáků najednou. Můžeme zrušit dělení tělesné výchovy a jeden vyučující bude mít na starost 30 žáků najednou. Můžeme zrušit cvičení z odborných předmětů a žáci se naučí měřit voltmetrem až ve 3. ročníku při elektrických měřeních, ale budou měřit jen baterie, protože s vyšším napětím je z důvodu bezpečnosti nenecháme pracovat. Můžeme zrušit cvičení z odborných předmětů a žáci u praktické maturity nebudou schopni splnit zadání.

Proto považujeme návrh MŠMT za zásadně špatný a se stávkou souhlasíme. Budeme však učit dle rozvrhů, protože v případě střední školy je vliv jejího zavření minimální.

Podporujeme i nepedagogické pracovníky, protože i oni jsou pro fungování škol potřeba a mají nárok na alespoň částečně odpovídající mzdu.

Jaroslav Koreš, ředitel Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Českých Budějovicích