„Dozvuky nedávným tvrdých protikoronavirových opatření jsou samozřejmě stále patrné, ale v tak hojnou návštěvnost jsme ani nedoufali. Svou roli určitě sehrálo počasí, které nám mimořádně přeje a samozřejmě i dobré jméno těchto slavností,“ uvedl starosta Dívčic Miroslav Stulík.
Kubatovy slavnosti odstartovaly ve 13 hodin průvodem, který vyrazil ze zbudovské návsi k pomníku vzdálenému zhruba dva kilometry. Zde následovala bohoslužba, již celebroval administrátor Římskokatolické farnosti Bílá Hůrka Pater Štefan Ján Nemec, a položení věnců k soše Jakuba Kubaty, která zde byla odhalena před 116 lety.
„Kubatovy slavnosti jsou jednou z tradičních a současně i nejvýznamnějších společenských akcí v celém okolí. Společně se zde setkávají nejen obyvatelé mnoha okolních obcí, ale také, samozřejmě v menším měřítku, výletníci z celé republiky,“ poznamenal Stulík. V kulturním programu, který před půlnocí završila diskotéka, se návštěvníkům představila známá jihočeská dechová kapela Netolička, taneční soubory Bystřina, Hlubocké mažoretky, baráčníci z Pištína a taneční skupina Danceline. O dětský program se postaralo divadlo TÁTA a dobrovolní hasiči.

„Kubata dal hlavu za Blata“
O Kubatových činech a mučednické smrti se dodnes vedou v historických kruzích spory. A co se vlastně tehdy na Blatech odehrálo, není jisté. Zbudovská blata údajně daroval král Vladislav Petrovi z Rožmberka a stvrdil to listinou v roce 1509. Petr z Rožmberka je předal do volného užívání svým poddaným a sedláci tak mohli na Blatech svobodně pást dobytek, vyžínat trávu a sušit seno. Když ale hlubocké panství přešlo do rukou Adama z Hradce, začal nový pán sedlákům jejich práva upírat.
Zvedla se vlna odporu a mluvčím nespokojených se stal zbudovský rychtář Jakub Kubata. Vzpoura však byla potlačena a statečný rychtář byl na břehu Soudného potoka, kousek od dnešního pomníku, 20. dubna 1581 popraven. Odtud známé rčení: „Kubata dal hlavu za Blata“. Podle některých historiků však Kubata nezemřel, podle jiných není jisté, že se jmenoval Jakub a podle dalších dokonce ani neexistoval.
Jeho památník podle návrhu sochaře Václava Suchomela byl nicméně odhalen v roce 1904 za účasti více než 30 tisíc lidí nedaleko Zbudova u Bezdrevského neboli Soudného potoka a každoročně byl k tomuto jubileu hojně navštěvován lidmi. Odhalení památníku se zúčastnil i Karel Klostermann, který se ve svém románu Mlhy na Blatech zmiňuje o Kubatovi při vyprávění zbudovské babičky.
V 90. letech minulého století byla tradice zbudovských Kubatových slavností znovu obnovena.
V roce 2008 prošel pomník kompletní rekonstrukcí a o jeho údržbu, včetně okolí, se stará obec Dívčice. Obec  Dívčice, která zahrnuje  místně odloučené části Dívčice ves  a Dívčice  nádraží, Zbudov, Novosedly, Českou  Lhotu a Dubenec, leží přibližně osmadvacet kilometrů severozápadně od Českých Budějovic V současné době má 560 stálých obyvatel. 
Dívčicko, představující rozhodující část rozlohy takzvaných Zbudovských blat, bylo v dávné minulosti močálovitým územím na rozhraní kmenových zájmů starých Doudlebů a Netoliců. Po svém osídlení v 11. století byla Blata postupně hospodářsky využívána a kultivována na dnešní pastviny, pole a rybníky.
Kubatovy slavnosti jsou jednou z nejvýznamnějších kulturních a společenských akcí v oblasti Blat, konají se vždy koncem června.
Také letos slavnosti tradičněj podpořil vedle Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ i Jihočeský kraj, Svazek obcí Blata se sídlem v Pištíně a Místní akční skupina (MAS) Rozkvět.