Netopýr byl u nás doma, našel jsem ho dopoledne v zádveří. To bylo zajímavé překvapení. Jestli k nám omylem v noci vlétl a spal u nás, nevíme. Jsme totiž na vsi, ve Stoklasné Lhotě (příměstská část Tábora).

Netopýr syčel, prskal a vydával cvakavé zvuky na každý můj pohyb. Zajímavé bylo, že přestože nevidí, přesně věděl, jak jsem poznal podle otáčení hlavy, kde jsme, i když se pohyboval pomalu. A věděl i o pohybu dveří, které jsem otevíral těsně za ním. Jen s tím rozdílem, že na jejich pohyb nesyčel a neprskal, na rozdíl od mého. Takže asi i dost zdatně rozeznavá.

Jakmile se za ním dveře dostatečně otevřely, otočil se a odlétl. Byla to zajímavá zkušenost. Jestli to bylo děsivé? Na dostatečnou vzdálenost mi setkání s ním nevadilo. Spíš jsem se obával, abych ho nezahnal, jak se říká, do kouta, a neměl tendenci zaútočit. Dopadlo to dobře, Covid nám nepřinesl. 

Miroslav Kolář