Slovanské osídlení území je doloženo archeologickými nálezy ze 6.-11. století. Osada Marktredwitz je v historických pramenech poprvé zmíněna v roce 1140, tehdy ještě pod označením Redwitz (slovanské Radewitze). Místní vládnoucí šlechtou byli páni z Redwitz. Císař Ludvík Bavor předal Redwitz roku 1339 klášteru cisterciáků z Waldsassen. Ten však již o dva roky později prodal obec svobodnému říšskému městu Cheb, s nímž patřilo jako součást českých korunních zemí pod Rakouskou říši. Průmysl V roce 1788 byla otevřena Chemická továrna Marktredwitz (CFM), jedna z prvních ve střední Evropě. Roku 1872 tu byla otevřena Benkerova tkalcovna (Buntweberei Benker), jejíž budovy se dochovaly ve Fabrikstrasse.

Roku 1816 se stalo Redwitz majetkem Bavorského království, které ho s Rakouskem vyměnilo za město Vils. V roce 1907 Redwitz obdrželo městská práva a změnu tržního titulu Markt Redwitz na současný název města Marktredwitz. Dalším rozrůstáním měst Marktredwitz a Waldershof se jejich hranice k sobě přibližovaly, až vytvořily aglomeraci s přibližně 23 000 obyvateli. Prostor Wunsiedel – Marktredwitz – Waldershof je největší přesregionální aglomerací a centrem regionu. V rámci územní reformy z roku 1972 ztratilo Marktredwitz svůj výhodný statut samosprávného města a bylo včleněno do zemského okresu Wunsiedel im Fichtelgebirge. Marktredwitz je v současné době největším městem zemského okresu a jako jakési odškodnění za ztrátu samosprávy získalo Marktredwitz status velké okresní město. V roce 1985 byl zjištěn únik škodlivých látek do půdy a vody, především rtuti, z chemické továrny Marktredwitz (CFM). Továrna byla uzavřena a město muselo začít s napravováním škod. Dnes se na asanované půdě nachází nákupní centurm (Kösseine-Einkaufszentrum, KEC).

V roce 2006 se Marktredwitz spojilo s českým městem Cheb, a vytvořilo unikátní projekt – mezistátní Krajinou výstavu. V rámci této výstavy byly revitalizovány prostory v Marktredwitz i v Chebu.

Nachází se tu také Egerland-Kulturhaus (Kulturní dům Chebska), který byl roku 1946 zřízen jako hlavní kulturně politické centrum sudetských Němců vysídlených z Čech. Po roce 1989 jeho ideologická úloha skončila a nyní jeho hlavní činnost řídí Muzeum Chebska (Egerland-Museum), jež má bohaté sbírky uměleckého řemesla a lidové kultury Chebska, především sklo, porcelán, cín, lidové kroje, podmalby na skle, grafiku a betlémy. Pořádá sezónní výstavy. Roku 2000 byla přistavěna novostavba oddělení multimédií; sídlí zde také městská knihovna.

Zaslal Miroslav Šindelář. Za článek i fotky děkujeme.