Pod vedením prvního opata Jarlocha, považovaného za pokračovatele Kosmovy kroniky, se klášter stal centrem duchovního, kulturního a hospodářského života v kraji. Přestože později musel klášter čelit řadě dramatických situací, nikdy toto postavení zcela neztratil. Přečkal ničivé husitské nepokoje, období, kdy se v jeho správě střídaly šlechtické rody, josefinské reformy i komunistickou snahu o likvidaci řeholního života.

Vlastní areál kláštera tvoří bazilika Navštívení Panny Marie v novorománském slohu, hřbitovní kostel sv. Jiljí, renesanční, barokní a klasicistní budovy, konvent a hospodářský dvůr. Areál premonstrátského kláštera v Milevsku se vyvíjel odděleně od města, s nímž dosud nesplynul a tvoří tak samostatný urbanistický celek.

Klášterní areál má vysokou hodnotu nejen z hlediska urbanistického, ale i archeologického, historického, architektonického a uměleckého. Mezi významné archeologické nálezy patří např. sídliště, v jehož rámci stávalo i sídlo zakladatele Jiřího (2. pol. 12. stol.), lokalizované západně od klášterní baziliky v prostoru rajského dvora, dále unikátní nález cihelny ze 13. století v bývalé děkanské zahradě, rozsáhlé laické pohřebiště před západním průčelím baziliky a pod opatstvím, středověké pohřebiště severně od chóru baziliky atd.

Bratři z řádu premonstrátů, kteří svůj klášter od roku 1990 znovu spravují, mu dnes vracejí původní smysl: spolu s obnovou řeholního života a pastorační činností v okolních farnostech zde pořádají řadu kulturních akcí pro širokou veřejnost. Poslední dobou se klášter stal známý objevením tajné chodby s trezorem. V něm byl nalezen vzácný zlacený relikviář s hřebem z Kristova kříže.

Karel Kafka, Milevsko