Všude se to hemžilo dýněmi, strašidelnou výzdobou, ale i nadpřirozenými bytostmi. Jejich počet se začal zvyšovat, zejména s přibývajícími hodinami, kdy se blížil čas otevření brány vedoucí ke strašidelné cestě. Mohutný dým vyplavující se krátce před šestou hodinou večer naznačoval, že se děti mají na co těšit. Hřmotný rachot řetězů, praskání ohně, ale i hororová hudba naháněla hrůzu všem, kteří stáli před mohutnou kovanou bránou.
Naštěstí se po průchodu brána neuzavřela a tak výjimečně neplatilo: „Co peklo schvátí, to už nenavrátí.“
Hned za vstupem čekala drobná a roztomilá čarodějnice s koštětem. To pravděpodobně proto, aby se děti hned na úvod nevyděsily a neutekly, protože během večera na ně čekala daleko děsivější zjevení a stvoření.
Nebylo ničím výjimečným spatřit např. upíra v rakvi potřísněného krví, či děsivou jeptišku, ale i třeba kostlivce s hrůzostrašnou maskou. Hrůzu také vyvolávala děsivá hudba, která dotvářela atmosféru celé události. Ta ovšem vygradovala se zvuky motorové pily, kdy se do areálu dostavil sám představitel Texaského masakru motorovou pilou. Muž takřka hrůzostrašného vzezření naháněl děs i rodičům.
Vyvolat děs se však povedlo i neméně děsivým pekelníkům. Ti seděli na kočárovém voze, kam rodiče posazovali své děti, aby si je společně vyfotografovali.
Během strašidelného večera mohly děti navštívit i dvě místnosti plné děsu. V první na ně čekaly zakryté nádoby s neidentifikovatelným materiálem. Nádoby měly vytvořený otvor na ruku. Některé děti zcela neochotně podstupovaly tento úkon, většinou na opakovanou výzvu svých rodičů. Druhá místnost byla plná stříkanců od krve, oběšenců a dalších děsivých stvoření.
O zábavu se postarala i mocná čarodějnice procházející se po dvoře s bílou kozou, která je prý schopna detekovat zlobivé děti. Ta se však vyhnula osmileté Amálce, která dorazila na halloweenské Safari se svou maminkou a babičkou. Její babička Marie Stoličková, která dorazila ze Včelné u Českých Budějovic, si akci pochvalovala: „Moc se nám tu líbí, avšak ocenila bych vlídnější počasí.“ Samotné Amálce se při dotazu, co se jí nejvíce líbilo, rozzářila tvář: „Nejvíce se mi líbilo malování na obličej, které jsem si sama podle předlohy vybrala,“ odpovídala nadšeně.
Není divu, na tváři se jí skvěl krásně zbarvený modrý motýl.
Lada Sojková
