Jednou z nejdůležitějších etap v životě netopýrů je vytváření tzv. letních mateřských kolonií. Kolonie netopýřích samic vznikají mnohdy již koncem dubna a koncem června se jim v nich rodí mláďata. Častým místem, kde se tyto kolonie nacházejí, jsou různé půdní (podkrovní) prostory. A právě kostely, jejichž podkroví obvykle nejsou nijak využívána, hrají v tomto klíčovou roli.

Na kostelních půdách se můžeme setkat zejména s netopýrem velkým, netopýrem brvitým, netopýrem ušatým, netopýrem dlouhouchým, netopýrem večerním a vrápenecem malým. Nejpočetnější kolonie vytváří netopýr velký; složeny jsou běžně z 200 až 500 samic, ale nalézt lze i kolonie čítající několik tisíc samic (například v kostele v Bělé pod Bezdězem). Vrápenci a netopýři brvití tvoří kolonie o počtech zhruba do 150 samic, ostatní pak v řádu jednotek až nižších desítek samic. Po narození mláďat se počet jedinců v kolonii zvýší minimálně o 70 %.

Letní mateřské kolonie nalezneme zhruba v 7 až 10 % kostelů. Uvědomíme-li si, že netopýři jsou živočichové velmi „konzervativní“, zvyklí vracet se stále na stejná místa a při jejich zničení mají značný problém s nalezením míst nových, je ochrana netopýřích populací v kostelích pro přežití těchto živočichů velmi významná.

Existence zejména početnějších netopýřích kolonií s sebou přináší jisté problémy. Hlavním z nich je hromadění netopýřího trusu (guána) v půdních prostorách. Aby bylo soužití lidí a netopýrů dlouhodobě možné, je třeba netopýří trus z půdních prostor pravidelně uklízet (při slabých vrstvách guána pomocí vysavače, u větších vrstev pomocí lopat, košťat a pytlů). A zde může pomoci každý milovník přírody. „Zatím je zajištěn pravidelný úklid jen u zhruba stovky kostelů,“, uvádí Daniel Horáček z Českého svazu ochránců přírody. „Vyzýváme proto dobrovolníky, kteří chtějí pomoci naší přírodě, aby pomohli majitelům objektů a vzali si nad mateřskými koloniemi netopýrů patronát. Odměnou jim krom dobrého pocitu může být i velmi kvalitní výživa pro rostliny na zahrádky, kterým právě netopýří guáno je. Rád zájemce nasměruji na kolonie v okolí, které pomoc nejvíce potřebují, či jim poradím, jak na to. Mohou mě kontaktovat na mailu daniel.horacek@volny.cz. Samozřejmě nejde jenom o kostely, ale i další půdní prostory.“

I v rámci Noci kostelů se Český svaz ochránců přírody snaží o „netopýří“ osvětu. Letos si přednášku Daniela Horáčka „Noční život v kostelech aneb zrození života a láska mateřská“ můžete vyslechnout od 19. hodin v kostele sv. Máří Magdaleny v Kerharticích u České Kamenice.

V mnoha kostelech je v rámci prohlídek mimořádně zpřístupněno i podkroví. Vystoupáte-li tam, možná některého z netopýrů uvidíte (a pakliže ne, ještě to neznamená, že tam nejsou; zejména jedinci či menší kolonie se dokáží velmi dobře skrýt v nejrůznějších skulinách). Chovejte se zde prosím s ohledem na ně.

Velké poděkování patří všem farnostem, farářům, kostelníkům a dalším správcům či vlastníkům objektů, kteří při ochraně netopýrů s ochránci přírody spolupracují!

Kateřina Burešová