Než jsem nastoupila na úřad, měla jsem povědomí o tom, že někde zvon je. Po mém nástupu na úřad jsem zjistila, že tomu tak opravdu je a že by bylo fajn najít mu nějaké důstojné místo. Zrovna byla vyhlášena dotace z programu Jihočeského kraje, podpora cestovního ruchu, tak jsem to zkusila a dotaci pod názvem Navrácení zvonu do Mydlovar jsme dostali. Zvon byl z naší kapličky sejmut v roce 2006, když se elektrifikovala. Nese na sobě letopočet 1944 a je tak prvním zvonem, který nahradil sejmutý zvon v roce 1942, kdy všechny zvony musely být odevzdány na válečné účely Němcům.

Na výrobu byl celkem krátký čas, se vším všude celkem čtyři měsíce. Poděkovat bych chtěla místním truhlářům Pavlovi Böhmovi st. a Pavlovi ml., že se tak hezky a s citem postarali o výrobu a tím, že jsou rodáci a patrioti, dali do zvoničky i kus svého srdce. Myslím, že je to vidět.

Josef Maršálek.
Josef Maršálek v soutěži StarDance hájí barvy jižních Čech

Zvoničky měly vždy na venkově své místo, a to už od dob Marie Terezie, která v roce 1751 vydala Ohnivý patent, a povinností každé obce bylo mít ve vsi zvoničku, pokud nebyl kostel. Zvonička ohlašovala nejen požár, ale také úmrtí, narození nebo svolávala lidi k modlitbě.

Naše zvonička už funkci ohlašovny požáru plnit nebude, ale určitě si své místo na návsi zaslouží, minimálně jako důstojné místo pro zvon.

Renata Gondeková, starostka Mydlovar

Autorce děkujeme za příspěvek