Od roku 1968 využívá město Týn nad Vltavou nový železobetonový silniční most, který doplnil kapacitně nedostačující starý železný most. Příští rok čeká silniční most rozsáhlá rekonstrukce a s ní spojená dopravní uzávěra. V červenci bude vybrán projektant a zároveň stavebník mostu.

Až do 60. let minulého století spojoval vltavotýnské břehy jediný železný most z roku 1892, který soustřeďoval veškerou dopravu. Most však od 40. let přestával dostačovat. Projevilo se to hlavně po druhé světové válce, kdy vzrostla automobilová, a hlavně nákladní doprava. Zpočátku se zvažovala jeho rekonstrukce. Po zjištění skutečných potřeb však bylo od záměru upuštěno, protože most nestačil svou kapacitou, nevyhovoval nosností, ani způsobem napojení na komunikační síť. Požadována byla také širší obousměrná vozovka, mimo jiné i kvůli provozu větších zemědělských strojů a mechanizace. Rekonstrukci nedoporučila např. ani Krajská vojenská ubytovací a stavební správa: „Samotné zvednutí mostu o 2,65 m na dosavadním místě by vojenským zájmům nevyhovělo a v případě mimořádných poměrů mohl by průjezd městem znamenat pro vojenskou správu těžko zdolatelnou překážku … Výstavbu nutno posuzovat jednak s hlediska posádky Týn nad Vlt. A dále s hledisek vyšších – taktické strategické zájmy,“ píše se později ve vyjádření z počátku 60. let.

Hledání místa pro nový most

Vzhledem ke komplikacím spojeným s případnou rekonstrukcí starého železného mostu se v různých intervalech objevovaly nápady na výstavbu nového přemostění a na demolici či přesun starého mostu (naposledy se o nahrazení starého mostu novým vážně uvažovalo v letech 2004–2015).

První záměry již ve 40. letech počítaly s tím, že most povede buď od hotelu Zlatá loď k základní škole Týn nad Vltavou-Malá Strana, nebo od Benešova mlýna k bývalým jatkům, tedy níže po toku Vltavy. Postupem času se prosadila jeho lokace od ulice Žižkova na levém břehu řeky s vyústěním na pravém břehu do ulice Belajenisova (dnešní Děkanská) vedoucí ke Stalingradskému náměstí (dnešní náměstí Míru). V průběhu 50. let se zpracovávaly různé analýzy a podklady pro řešení dopravní situace. Nový most v Týně nad Vltavou neměl být jedinou plánovanou dopravní stavbou. Vybudovány a přeloženy měly být jak silnice, tak se uvažovalo o dalším přemostění: „Situační řešení mostu i přeložek je první etapou výhledového řešení dopravních problémů v Týně s vyřešením přeložek silnic č. 105, 122 a 147. Počítáno je s výstavbou mostu přes Vltavu v Hladné a výstavbou silničního tahu č. 23“, píše se v dokumentech z přelomu 60. let. Myšlenka na realizaci mostu u obce Hladná, v blízkosti Albrechtic nad Vltavou, nebyla žádnou novinkou. Mělo se navázat na již existující zbytky levobřežních pilířů silničního mostu, o jehož výstavbě rozhodli Němci počátkem 40. let a které jsou na místě k vidění dodnes.

Související úpravy

S výstavbou mostu byla spojena také otázka jeho napojení na stávající komunikace na levém i pravém břehu a řešily se další vyvolané investice, jako je zásah do vodovodní a kanalizační sítě na pravém břehu řeky, přeložení koryta a zakrytí Hlineckého potoka, adaptace (a následné odstranění) domu Okresní ústavu národního zdraví na pravém břehu atd. Přestože samotný most měl měřit 112 m, celková délka silničních úprav se předpokládala v délce 750 m. Přizpůsobovat bylo nutné ulice na levém břehu – Žižkovu, Havlíčkovu a Solnou, pro vznik silniční rampy na pravém břehu pak bylo nutné rozšířit ulici Děkanskou na 12 metrů a zabývat se plynulým napojením směrem k náměstí Míru. Na obou březích se plánovaly minimální úpravy silnic v délce téměř 300 m a dalších 200 m přípojek. Ve směru na České Budějovice, na kopci „Kohout“ se při budování a překládání nových komunikací odstranily nebezpečné serpentiny.

Návrh nového silničního mostu

V roce 1959 vypracoval Státní ústav pro specializované stavby v Praze návrh nového mostu a příjezdových ramp k němu. Výškové řešení mostu a přilehlých ramp bylo ovlivněno požadavkem plavební správy na světlou plavební výšku 6,5 m. Představeny byly čtyři varianty řešení, rozdílné v nákladech i spotřebě materiálu. Zvolena byla levná železobetonová konstrukce mostu využívající technologie letmé betonáže z předpjatého betonu, kdy se bední pomocí pohyblivého betonážního vozíku. Tento způsob

výstavby se použil např. u mostu v Neznašově nebo u Nuselského mostu. Řešení přinášelo kromě finančních a materiálových úspor také možnost zabudování „cizích zařízení v konstrukci mostu (plyn, přeložení vodovodního potrubí ze starého mostu, elektrické vedení)“.

Samotné stavbě předcházela řada analýz, průzkumů a studií. Ke konci roku 1960 se např. prováděl chemický rozbor vody pod budoucím mostem, z něhož vyplynulo, že zde teče „slabě zakalená voda, bez vůně a zápachu“. Také bylo třeba prozkoumat kvalitu geologického podloží a jeho vhodnost pro založení takto náročné stavby: „zjištěné geologické poměry jsou v místě projektovaného přemostění dosti jednoduché a pro založení mostu příznivé“. Následně - dne 12. 4. 1961 - se investiční úkol na stavbu mostu a připojení na silniční síť projednal a schválil při „mostním řízení“ na ONV České Budějovice s předpokládaným dokončením stavby v roce 1964 (přičemž se stavba opozdila o 4 roky).

Výstavba nového silničního mostu

Generálním projektantem mostu byla firma Státní ústav dopravního projektování Praha a stavbou samotného mostu byl pověřen národní podnik Stavby silnic a železnic Praha (nynější Pragoprojekt). Stavba mostu trvala od roku 1965 do roku 1968. Začínalo se z obou břehů současně a dne 27. 11. 1967 se obě strany stavbařům podařilo spojit. Přemostění je postaveno jako sdružený rám o třech polích, která mají rozpětí 28,75 + 57,6 + 28,75 m, s kloubem ve středním poli. Samotná délka mostu je 112 m, šířka 13 m, z toho 9 m široká dlážděná silnice (původně se uvažovalo o 7-8 metrech šířky) a po obou stranách chodníky po 2 metrech.

Most byl finálně dokončen 29. 7. 1968, kdy na něm byla provedena 1. zatěžkávací zkouška českými tanky. Necelý měsíc na to, 21. 8. 1968, proběhla jeho druhá, ovšem neplánovaná zátěžová zkouška, kdy po něm projely sovětské okupační tanky. Do provozu byl uveden v září téhož roku. Původně se počítalo na jeho výstavbu s rozpočtem 10,6 mil. Kč (5 800 000 Kčs – most, 3 600 000 Kč – komunikaci příjezdné + další vyvolané investice), který se postupně z důvodu rostoucích cen a úprav zadání vyšplhal na 13,850 mil. Kčs.

Demolice zemědělské usedlosti a bytového domu

Kvůli napojení silnice na most na levém břehu od Českých Budějovic se musely zbourat tři zemědělské usedlosti v Žižkově ulici – č. p. 34, 35, 36. Mostu musel ustoupit také bytový dům č. p. 214 u ústí Děkanské ulice na pravém břehu a dále se počítalo s demolicí několika dalších domů, např. č. p. 14 a 260, které však stojí dodnes.

Městský národní výbor v Týně nad Vltavou nezajistil včasné vyklizení a demolice domů č. p. 35 a 36 (č. p. 34 zboural v roce 1965) a hrozilo mu za to penále. Při zahájení stavby mostu národním podnikem Stavby silnic a železnic Praha v roce 1966 musely být přerušeny práce, protože stojící budovy blokovaly výstavbu.

Plánované zbourání starého mostu v 60. letech

Podle vyjádření a stanovisek organizací dotčených výstavbou mostu a příjezdních komunikací z roku 1961 se předpokládalo po dokončení výstavby nového mostu odstranění starého mostu, a to jeho snesením vcelku na pontony a využívání pouze nového mostu. Přitom se jednalo o kulturní památku (vyhlášenou 3. 5. 1958). V Týně nad Vltavou probíhala v té době kampaň za zachování starého mostu a naštěstí se později od záměru odstranění mostu úplně upustilo. V roce 1967 získala obec most do svého majetku a začal být definitivně využíván pouze pro pěší a cyklisty (případně integrovaný záchranný systém). Kromě srpna 1968, kdy po něm přejely desítky sovětských tanků.

Z původního mostu zůstanou v příštím roce jen pilíře

Most čeká v roce 2023 nákladná rekonstrukce za přibližně 211 mil. Kč bez DPH. Důvodem opravy je jeho špatný technický stav. Mostovka obsahuje zkorodované nosné části, ani stav betonových částí nesplňuje požadované normy. Most žádnou rozsáhlejší rekonstrukcí od svého zprovoznění neprošel, v roce 2004 došlo k opravě zábradlí, vozovky a roznášecí a vyrovnávací desky. V roce 2016 byly vyměněny mostní

závěry nad opěrami a proběhla znovu oprava vozovky. Nosnost i šířka stávající mostovky nejsou dostačující, proto bude celá horní stavba odstraněna a nahrazena novou. Z původního mostu budou zachovány pouze pilíře.

Vedení města požadovalo po investorovi, kterým je Krajský úřad v Českých Budějovicích, aby došlo k rozšíření mostu o 4,6 m, jelikož se počítá s budoucím vybudováním cyklostezky po obou stranách. V březnu 2022 bylo vyhlášeno výběrové řízení na „Zpracování projektové dokumentace na odstranění stávající horní stavby mostu a její nahrazení novou, současně je předmětem díla úprava, případně modifikace nebo zesílení stávající spodní stavby předmětného mostu pro uložení nové horní stavby mostu“. Jedná se tedy o výběrové řízení v podstatě na dvě zakázky zároveň – projekt i stavbu, a to metodou Design and Build (Navrhni a postav). S rekonstrukcí mostu souvisí jeho kompletní uzavírka. Doprava bude odkloněna přes Hněvkovice, případně bude možné využít provizorní přemostění, jehož řešení má za úkol rovněž navrhnout vítěz výběrového řízení. Zájemci mohou své nabídky o zakázku zasílat do 20. 7. 2022. Doufejme, že návrhy mostu budou kvalitní, protože o vítězi rozhodne pouze nejnižší cena a reference. Věříme, že nám Krajský úřad v Českých Budějovicích, který je investorem stavby, vybere most uživatelsky příjemný nejen pro auta, ale také pro pěší a cyklisty, a který svým měřítkem, použitými materiály i tvary bude respektovat charakter našeho malého města s památkovou zónou.

 Zdroje:

BROM, Tomáš. Týnské mosty, po kterých kráčejí dějiny města. Seminární práce, Fakulta stavební ČVUT v Praze 2009.

Vltavotýnský zpravodaj, roč. 1964-1967.

Státní oblastní archiv v Třeboni 619/2022:

  • fond B 2222 – MěNV Týn nad Vltavou, karton 75, sign. VI/1 – mosty, silnice 1945-1990; přípis říjen 1966;
  •  fond B 2222 – MěNV Týn nad Vltavou, karton 18, sign I/2a – zápisy rada a plénum, rok 1968; Rada 4. schůze, únor 1968, krátká zpráva o stavbě mostu, kdy termín předání je určen na září 1968. Rada 15. schůze, červenec 1968, zábradlí mostu;
  • fond A 14 – ONV ČB, nemanipulované spisy odboru výstavby, lokalita Týn nad Vltavou – investiční výstavba v obci;
  • fond JčKNV ČB, zápisy ze zasedání rady 1960-1970. Karton 105 (pořadové číslo 91, Rada z 10/9.1963, schůze číslo 18, bod 8 – stavba mostu přes Vltavu, folia 88-92). Karton 109 (pořadové číslo 111, Rada z 27/6.1964, schůze číslo 12, bod 3 – stavba mostu přes Vltavu, folia 93-96);
  • fond JčKNV ČB. Karton 257, sign. 151 – investiční dokumentace, inventární číslo 281 – mj. most přes Vltavu v Týně nad Vltavou, písemnosti z let 1961-1964.

Digitální archiv, Obecní kronika Týn nad Vltavou https://digi.ceskearchivy.cz/227/1 https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0002739/zakazka/66087

Jiří Korbel, Markéta Pražanová

Článek vznikl v rámci kroužku Mladý redaktor a reportér při MěDDM v Týně nad Vltavou