Od její Stázy ve Šrámkově Létě a Máti v McDonaghově Mrzáku inishmanském se rozprostírá plejáda hrdinek lidových postav z české klasiky (Jirásek, Tyl, Hrubín), ale “přehrála” se úspěšně i do rolí shakespearovských (Viola ve Večeru tříkrálovém, paní Hošková ve Veselých paničkách windsorských, Chůva v Romeovi a Julii). Její rolí tzv. erbovní se stala titulní postava Kitty Warrenové ve Shawově hořké komedii Živnost paní Warrenové (1975).

Svůj neodolatelný – a diváky obzvlášť milovaný – smysl pro jevištní humor s přesně zacílenou komickou pointou uplatňovala zejména v rolích světového veseloherního repertoáru (Pasqua v Poprasku na laguně, Sostrata v Mandragoře, Fenisa v Chytrých milenkách, Ela Delahayová z Charleovy tety, Lady Brecknellová z komedie Jak je důležitě míti Filipa či Olympie Feraillová z Brouka v hlavě).
S nemenším úspěchem ztvárnila ovšem i dlouhou řadu tzv. “vážných”, psychologicky komplikovanějších úloh. Za všechny připomeňme její další “velkou” Chůvu, tentokrát z Anouilhovy adaptace Antigony, či Andu z Šotolovy hry Možná je na střeše kůň. Škálu velkých komediálních rolí uzavřela nezapomenutelnými kreacemi v rolích tajnůstkářské Abby Brewsterové v Kesselringových Jezinkách a bezinkách a rozkošně hubaté paní Pollingerové ve veselohře Koncert Hermanna Bahra (1991).

Velkou popularitu v 60. a 70. letech získal mezi diváky i HEC (Herecký kabaret), jehož byla spiritus agens. Se svým manželem, členem činohry Josefem Bulíkem, a dalšími kolegy z HECu neúnavně rozdávali smích i v nejodlehlejších částech jihočeského regionu. Hana Bauerová vystoupila rovněž v historicky prvním televizním záznamu inscenace před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově (Tvrdohlavá žena, 1967) a stala se i první Málinkou ve světové premiéře Hrubínovy Krásky a zvířete (tamtéž 1970).
Na filmovém plátně se objevila i ve Vávrově zpracování Hrubínovy hry Srpnová neděle, v televizním seriálu Největší z pierotů Ivana Baladi či v oblíbeném Dobrodružství kriminalistiky Antonína Moskalyka. Neobvyklou, ale vítanou příležitost dal Haně Bauerové také hudební žánr. V průběhu let ztvárnila divadelní divu Corinu i klášterní Fortnýřku v operetě Mam´zelle Nitouche, stejně jako Mirabelu ve Straussově Cikánském baronu. V roce 2020 obdržela Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra.

Hana Bauerová je také autorkou půvabných memoárů nazvaných Před oponou za oponou Jihočeského divadla. Prostřednictvím těchto vzpomínek, historek a postřehů s námi zůstává tak, jak jsme ji znali, živoucí velkou osobností!

Eva Marečková, Jihočeské divadlo