Minulý týden jsem byl na hrobech ve Velkém Boru a pak na chalupě v Komušíně, kde jsem si na zahradě nasbíral pár žampionů a čirůvek dvoubarevných. Kousek za vsí mám místečko s borovicemi a břízami, kde každým rokem na podzim rostou čirůvky zelánky. A samozřejmě tam rostly. I když se u nich v nových houbařských atlasech najde nápis nejedlá, důvodem bylo asi pár otrav ve Francii, vždy záleží na tom, kde houba roste, v čem jste jí přinesly, jak upravili (důkladně uvařit, někdy i první vodu slít) a v kolik hodin před spaním konzumovali, a to platí nejen u zelánek. Já se na ně těším a stále si na nich pochutnám pro jejich nezaměnitelnou chuť a vůni.

Jan Malířský