Na svých toulkách s fotoaparátem jsem navštívil další obce okresu Strakonice. První zastávkou byla obec Jemnice, o které je první zmínka z roku 1384, kdy listinou Jan a Petr z Rožmberka a na Manštejně darovali v Jemnici plat 6 a půl kopy grošů kostelům v Bavorově a Blanici. Počátkem 15. století drželi zde statek Záborští z Brloha a na Oseku, z dalších majitelů to byli Adam Řepický ze Sudoměře, Markéta z Guutštejna, Šebastian Chval Řepický ze Sudoměře a na Čekanicích a pak jeho syn Zdeněk.
Zdejší děti do školy měli chodit do Štekně a do Radomyšle, což byla velká vzdálenost, a tak se rozhodlo postavit 1796 školu a učitelem byl zvolen Josef Kochán. Škola se nestavěla, proto učil zatím po domech. Ke stavbě stále nedocházelo, a tak na své náklady s přispěním přátel postavil domek v němž začal učit v roce 1804. Roku 1840 Josef Kochán zemřel a ještě toho roku zde nastoupil Jan Vorel. V roce 1865 je zde vystavěna nová dvoutřídka a Vorel učil až do roku 1880. V roce 1882 byla na škole rytířem z Doubků založena "Školní Pokladnička" a každému dítěti dal na knížku 50 Kr, některé výhody padly když 7.12.1912 Eduard z Doubků zemřel.
Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen 23.3. 1895 a prvním starostou byl zvolen František Konopka.
Jedním z posledních majitelů obce Jemnice byl Ferdinand Rudollf Lažanský, později jsou přiřazeny ke Štěkni a pak k Radomyšli. V roce 1860 je zde 39 čísel s 253 obyvateli a 1930 44 domů s 216 obyvateli.
Starostou zde býval Jan Vlášek, na hospodách byli Jan Kostohryz a František Vlášek, koloniál měl Josef Kozlík a trafiku Čeněk Kozlík. V roce 2011 je zde 46 adres a 56 obyvatel.
Ve vsi najdeme kříž z roku 1861, návesní kapli, kříž na okraji obce a výklenkovou kaplička.

Druhé zastavení je v Petrovicích o nichž je první zmínka v roce 1342, kdy odkázal Adam z Dobeve bratřím klštera Dominikánů v Písku 6 kop grošů pražských ročního platu ve vsi Petrovicích. V letech 1426-1428 je pánem Dobeve a Petrovic Diviš z Dobeve. Pak jsou prodány Adamu Řepickému a po jeho smrti patří Markétě z Gutštejna, pak je zde Karel kníže z Lichtenšteina, Rudolf Lažanský z Bukové.
V roce 1860 je zde 21 domů a 122 obyvatel a roku 1930 120 obyvatel ve 22 domech. Dnes je tu 18 adres s 39 obyvatel.
Starostou zde býval František Topka, hospodu s trafikou měl Vojtěch Řehoř, cihelnu Jan Diviš a mlynářem zde byl Eman Mráz.
V údolí 400 m za obcí se nachází mlýn Větrov. Je zde kaplička s křížem 

Poslední zastávka byla v obci Rohozná. První zmínka je z roku 1392, kdy díl obce postoupil Wojtěch Ondřejovi z Kestřan. V pozdějších letech je Rohozná součástí panství strakonických Maltánů.
V roce 1652 zde bylo 5 gruntů dobrých, 2 zkažené a 2 domkáři, v roce 1860 je zde 16 obytných stavení s 104 obyvateli, v roce 1921 16 domů a 87 obyvatel, v roce 2011 pak 22 adres a 51 obyvatel a 10 živností.
Na vsi se můžeme zastavit u kapličky a křížku. Okolí obklopují mohutné stromy, nechybí ani požární nádrž a před a za vsí křížek. 

 

Jan Malířský