V sobotu 4. dubna jsem se vypravil do dalších míst strakonického okresu. Tentokrát na Blatensko.
Prvním místem, které jsem navštívil, jsou Bratronice nacházející se 7km od Blatné a patřící správou k Záboří. Zmínka je o nich již v roce 1228, kdy patřily ke statkům kláštera svatojiřského. V roce 1575 Jan Hořčice z Prostého stavil nový zámek, později spadal do držení rodu Lažanských. Od roku 1864 až 1948 zde byl rod baronů Battagliových. Z těch posledních pamatujeme Christiana  (1914-1991) a Blanku (1911-2005). V roce 1948 byl zámek znárodněn a vrácen v restituci roku 1990 a v roce 1994 jej Blanka prodala. Od roku 2019 je v majetku Jiřího Lobkowice. K zámku patřila také celá řada rybníků, jako Pravda, Chvalov, Pazderník, Hůrka, Trávnický, Litovka a dvory Katovsko a Rošice. 
K zámku patřila kaple svatého Josefa, býval zde také pivovar, dál jim patřila samota Chvalov s hájovnou, za níž je na pokraji chvalovského lesa novogotická hrobka rodu Battagliů a Enisů z Lažan. Christián a Blanka i s rodiči jsou však pochováni na hřbitově v Záboří. Christián byl vášnivý cyklista, denně jezdil na kole do práce do ČZM, 25 x vyhrál závod Praha-Karlovy Vary-Praha, v jedné povídce o něm píše Ota Pavel. Občané obce mu nechali na návsi postavit pomník s jeho bustou.
Na návsi stojí také kaple z roku 1930. Po cestě dál jsem pokračoval do obce Čekanice, o které je zmínka v roce 1274, kdy je zde uváděn majitelem Oldřich, na místo staré vyhořelé tvrze postavili v roce 1785 klasicistní zámek Halvesenové. V roce 1868 Karel svobodný pán z Halvesenu prodal zámek Marii Sidonii Lobkowicové. V roce 1945 byl znárodněn a využíván jako Ústav sociální péče o mládež. Od roku 1981 patřil Stráneckým. Nyní je po restituci v soukromých rukou a využíván na ubytování a různé soukromé akce. K zámku byla přistavěna kaple zasvěcená Panně Marii Lurdské, před zámkem je pomník Jana Husa, v obci pak starý zachovalý lihovar, výklenková kaplička a kaple svatého Jana. Při cestě je řada křížků a Božích muk.

Jan Malířský