Evropský grant z projektu praxí pro studenty odborných škol Erasmus+ schválený pro rok 2019/2020 bylo možné uskutečnit až v tomto školním roce. Loni v říjnu tak strávilo dvanáct našich studentek a studentů dva týdny ve stavebních firmách v irském městě Mallow a na tříměsíční stáž do severoirského Belfastu odletěli loni v létě 3 čerství absolventi školy. Před několika dny se ze slovinského Mariboru vrátila další, tentokrát šestnáctičlenná skupina budoucích stavařů a geodetů.

A právě geodeti si praxi v malých firmách velmi pochvalovali. „Jsme jim vděční za to, že se nám tak věnovali, že nás tam zaučili, oni by jinak tu práci, kterou jsme měli udělat my, zvládli sami za mnohem kratší dobu. Fakt jsme se tam od nich moc naučili,“ řekl Tomáš o práci ve firmě, která kvůli covidu málem zanikla.

Největší slovinská developerská firma Pomgrad naopak vzkvétá a v ní našlo dočasně práci pět našich stážistů. A poznali, že ke stavařině patří také spousta počítání, měření, plánování, nakupování materiálu, logistika, kalkulace nákladů, vyplňování tabulek a vůbec kancelářské práce.

Ale i v menších firmách měli naši studenti zajímavou práci, při výstavbě rodinných domů i opravě historických památek. V malém stavebnictví p. Žuly se kluci dost nadřeli, ale poznali ze stavby domu vše – od základů až po střechu, kvitoval student 2. ročníku Jindra.

Jedna firma pracuje na rekonstrukci staré městské knihovny. „Můj mentor mi všechno vysvětlil a seznámil s technikami, o kterých jsem nikdy neslyšel,“ ocenil zase Adam.

V další firmě se studenti seznámili se stavebními materiály přátelskými k přírodě, inovativními postupy a trvale udržitelným přístupem ke stavebním procesům podle přísných německých norem.

Kromě samotné praxe je pro stážisty programu Erasmus+ přínosem i to, že se ocitnou v cizí zemi a musí se adaptovat na místní kulturu, zvyklosti i jazyk. A moc je za to chválili i jejich učitelé, kteří je doprovázeli. „Ano, byli otevření, zvídaví, přizpůsobiví a naučili se být i dostatečně suverénní a samostatní. Myslím, že se díky stáži s Erasmem nebudou bát usilovat o práci či studium v cizině nebo pracovat pro zahraniční firmy u nás.“ Zhodnotil další přínos praxe vedoucí projektu Mgr. Jan Mužík.

Maribor je zhruba stejně velký jako Budějovice, má druhou největší univerzitu v zemi se studenty z celého světa a významnou strojírenskou a stavební výrobu. A hned za městem se krajina zvedá a jižní svahy jsou porostlé vinicemi. Maribor se pyšní nejstarším vinným keřem na světě, údajně více než 400 let starým. Je to město s mnoha českými souvislostmi - ulice jsou tu pojmenovány třeba po Smetanovi, Dvořákovi nebo Tyršovi, pro architektonické fajnšmekry je tu několik „šumných“ stop, zdejší tenisový klub se jmenuje Branik a cvičí tu i sokolové. Se zdejšími firmami a vzdělávacími institucemi udržuje kontakty i budějovická strojárna, ČAG a Jihočeská univerzita. Mariborská stavební průmyslovka si malou výstavou ve foyeru školy připomíná 150. výročí narození slovinského architekta J. Plečnika, jenž se významně zapsal do dějin architektury Prahy. Město se snaží být co nejvíc ekologické, hodně se tu klade důraz na třídění odpadu, jezdí tu sdílená kola a snad každá ulice a chodník má pruh pro cyklisty.

Českobudějovická stavárna se tedy tento školní rok na poli evropských projektů činila. A to ještě v oblasti přípravy na budoucí povolání v zahraničí není vše. Na konci června se další skupina studentů chystá na praxi do lotyšské Rigy a díky získané akreditaci v programu Erasmus+ má škola zajištěné nejen podobné stáže pro studenty na 5 let dopředu, ale také vzdělávání učitelů – job shadowing/stínování, účast učitelů odborných předmětů na konferencích a výuku angličtiny v zahraničí.

Jan Mužík