„Tato oslava vznikla před osmi lety a jak postupně přibýval počet účastníků, se v podstatě stala novodobou obecní tradicí, opakující se od svého prvního ročníku pravidelně každý rok. Jen ten náš Martin nepřijíždí na bílém koni, ale na hnědákovi. Mimochodem onen bílý kůň je součástí lidové pranostiky, legendy ho nezmiňují,“ uvedl iniciátor akce a její hlavní organizátor z pořádajícího Sboru dobrovolných hasičů Velice Jiří Ryszawy.

Úderem sedmnácté hodiny vyrazili účastníci oslavy v lampiónovém průvodu z velické návsi na okraj obce směrem na Nákří. Tam na louce už na poutníky čekal „žebrák“. Po chvíli na místo dorazil na koni Martin doprovázený dalšími dvěma „vojáky“. Podělil se o svůj římský plášť a pak v čele dovedl všechny přítomné zpět na náves. Zde si zájemci mohli zdarma opéct špekáčky. V sále místní Velické hospůdky čekalo občerstvení a tvůrčí dílny s podzimní tématikou pro děti.

Sv. Martin pocházel z území dnešního Maďarska a jako syn důstojníka římské posádky začal v Itálii vojenskou kariéru. Jako voják se dostal do Amiens v Galii, kde se v době svého katechumenátu podělil o svůj důstojnický plášť s chudákem, trpícím nouzí. Legenda praví, že za velmi nepříznivého počasí, když byl kontrolovat vojenské hlídky, se u městské brány setkal s polonahým žebrákem, který prosil o almužnu. Martin neměl u sebe peníze, ale celým srdcem cítil soucit s tímto chuďasem, třesoucím se zimou. Nerozpakoval se a mečem rozpůlil svůj vojenský plášť, aby ubožáka ochránil před následky prochlazení. Následující noci se mu ve snu zjevil Kristus zahalený polovinou jeho pláště a zaslechl jeho slova: „Martin, ještě jako katechumen, mne zakryl tímto pláštěm.“

Vypráví se také, že v roce 371 zemřel biskup v Tours, 100 kilometrů severně od Poitiers. V zájmu věřících sem byl Martin údajně vylákán a manifestačně zvolen biskupem. Některé legendy hovoří také o tom, že se Martin pokusil před zvolením schovat mezi husy, ale jejich hlasitým kejháním byl prozrazen. Proto se husa dostala mezi jeho atributy i do tradičních svatomartinských pokrmů.

V českých krajích je se svátkem sv. Martina spojena celá řada lidových pranostik. Například: Na svatého Martina bývá dobrá peřina. Na svatého Martina kouřívá se z komína. Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. Martin a Kateřina na blátě, vánoce na ledě. Na svatého Martina husa nejpěkněji zpívá (na pekáči). Na svatého Martina nejlepší je husina.

Petr Pokorný