K velikonočním svátkům neodmyslitelně patří řehtačky, koledy, pomlázka zdobená stuhami, barvení vajíček, apod.

Bohužel, ani v letošním roce se vzhledem ke koronavirové situaci mnohé z nich konat nebudou - zejména řehtání řehtačkami a klapačkami, koledování.

Proto si některé aspoň připomeňme.

V mnohých městech a vsích se dodržuje tradice řehtání řehtačkami, které se ozývají na Zelený čtvrtek v podvečer, neboť podle pověsti zvony "odletěly do Říma" a jejich funkci právě řehtačky nahrazují. Tato klukovská záležitost pokračuje i na Velký pátek, to jsou jejich řehtačky slyšet ráno, v poledne i večer. Na Bílou sobotu řehtají pouze ráno, následně se koledníci zastaví u každého domu, zařehtají a monotónním nápěvem odříkávají verše "Ty škaredý Jidáši… ". Po tomto "zpěvu" jsou obdarováni vejci, sladkostmi a někde i penězi.

O Velikonočním pondělí chodí muži a odrostlejší chlapci dům od domu a vyšlehávají pomlázkami mladé dívky a ženy, neboť podle pověsti, mladé proutky vrby každé ženě a dívce, která s nimi dostane  našleháno, přináší zdraví a mládí. Za to jako odměnu dostávají malovaná vajíčka, ta jsou symbolem nového života a znovuzrození. Leckde se připíjí na zdraví i skleničkou něčeho ostřejšího.

Na Zelený čtvrtek se pekly jidáše - pečivo z kynutého těsta, mající tvar válečku.

K Velkému pátku se pojí pověst o magické síle země, která se v tento den otvírala a na krátkou dobu zpřístupňovala poklady. Podle pověsti se prý na chvíli otevřela i hora Blaník. Nepracovalo se na poli ani v sadu, neboť se nesmělo hýbat zemí.

Na Bílou sobotu se připravovaly obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance, beránci a zdobila se vajíčka.

Na velikonoční neděli se posvěcovaly velikonoční pokrmy - např. mazanec, beránek, vejce, chléb, víno.....

O velikonočním pondělí se v některých krajích dodržuje zvyk, kdy muži  zároveň s vyšleháváním polévají ženy studenou vodou.

Přeji všem veselé velikonoční svátky plné pohody a radosti.

Marie Hodinářová