S Jaromírem jsem se poznal někdy v první polovině 70. let minulého století. Pracoval jsem tehdy v Domě kultury a vzdělávání (pozdějším okresním kulturním středisku) Hroznové ulici 8. Spolupracovali jsme při organizování tzv. přehrávek bigbítových i jiných kapel, kterých zřizovatelem byl tehdejší Klub strojařů v Besedě, kde Jaromír „šéfoval“. Pokud mne pamět nemýlí, přišel do Budějovic odněkud z Kladenska a když skončil jako ředitel DK ROH S.Kroužek, Jaromír se stal více než plnohodnotnou náhradou.
V pozdějším čase jsme se potkávali velice často. Účastnil jsem při přípravv různých  výstav amatérských fotografů a výtvarníků, pro které možnost prezentovat svá díla veřejnosti byla v DK mimořádně slibná. Jaromír měl pro tyto lidi vždycky pochopení a dokázal je taktně povzbuzovat. Stejně tak se choval k muzikantům, filatelistům, sběratelům kuriozit a mnoha dalším „lidičkám“ z oblasti, které se tenkrát říkalo „zájmová umělecká činnost“.
Už je to hezká řádka let, kdy jsme se spolu viděli naposled osobně. Ale vždycky, když jsem si vzpomenu na své působení  v oblasti kultury a vzdělávání, naskočí mi v mysli jako první jméno Jaromíra Schela. Čest jeho památce.

Pavel Mörtl, České Budějovice