České buchty nebo chodské koláče si bez máku představit nelze. To, že mák se používal před mnoha tisíci lety, dokládají archeologické nálezy. Nejvýznamnější jsou ze západu Čech. Léta se považoval za nejstarší nález máku kopec Vladař na Žluticku, ale v roce 2007 tuto výsadu zastínil jiný objev, označovaný jako přelomový. Archeologové objevili zuhelnatělé zrnko máku při archeologickém průzkumu v oblasti dnešní průmyslové zóny v Ostrově na Tachovsku. Nalezené zrnko máku je 2800 let staré.

Jak Deníku sdělil Vlastimil Mikšík z České zemědělské univerzity, mák (Papaver somniferum L.) se na území České republiky pěstuje a používá od nepaměti. "Místem nejstaršího nálezu na našem území je právě Ostrov u Stříbra. Objevená zrnka máku datujeme do pozdní doby bronzové. A tak mák se i u nás řadí mezi prastaré plodiny po boku pšenice jednozrnky a dalších druhů pšenic, ječmenu, hrachu, čočky, prosa a lnu. Právě výskyt lnu (Linum ssp.) je při archeologických průzkumech velmi častý. Len dal světu název esenciálním mastným kyselinám. Dnes už víme, že v semenech máku je kyseliny linolové více (75%) než ve lněných semenech," informoval Mikšík.

Chráněné zeměpisné označení 

Označení od Evropské unie, které český mák získal, je nesmírně důležité nejen z hlediska prestiže této plodiny. "Hlavním smyslem je rozlišit od sebe dva typy komodit, i když mají stejné jméno. Mák, který se pěstuje zejména v západní Evropě, je mák technický. Cíleně se využívá pro farmaceutické účely a semeno se nesmí použít jako potravina, obsahuje mnoho morfinanových alkaloidů. Naproti tomu Český modrý mák, specifikovaný českou cechovní normou, je zcela jiných kvalit. Je to ze své podstaty potravina, která má své místo nejen v ČR a na Slovensku, ale také v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku a dalších státech, které spojuje slovanská historie," vysvětlil Mikšík.

Udělením chráněného zeměpisného označení (CHZO) nebude proto možné název Český modrý mák použít v rámci EU, pokud skutečně nebude původem z České republiky. "Evropská unie tak uznala jeho skutečnou kvalitu a prokazatelný zeměpisný původ."

Jak dále uvedl odborník ze zemědělské univerzity, na rozdíl od jiných produktů s označením CHZO je pro mák výjimečné, že se vztahuje na veškerý modrosemenný mák vyprodukovaný v ČR, který splňuje normy na potravinářské využití. "České firmy tak nebudou muset pocházet z určitého regionu, jako je tomu například u Olomouckých tvarůžků nebo Třeboňského kapra."

Udělení evropské ochranné známky pomůže podle Mikšíka spotřebitelům i České republice na světovém trhu s mákem. Česko je už řadu let největším pěstitelem potravinářského máku na světě. Zhruba 85 % produkce se vyváží. Zahraniční obchod přesahuje 1,3 miliardy korun, tedy více než u chmelu.

Titul CHZO má v současnosti 24 českých produktů (např. Jihočeská niva, Štramberské uši). EU uděluje ještě známku Chráněné označení původu (Český kmín, Všestarská cibule, Žatecký chmel) a titul Zaručená tradiční specialita (Špekáčky, Pražská šunka).

Jedinečný objev archeologů

I když je zrnko máku nalezené na Tachovsku pouhým okem sotva viditelné, mezi archeology vyvolalo objevení senzaci. A tato senzace se zhruba před čtrnácti roky podařila archeologům Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek (ZIP). „Zuhelnatělé zrnko máku jsme našli mezi dalšími semínky, která jsou typická pro pozdní dobu bronzovou,“ informoval archeobotanik Petr Kočár.

V lokalitě dnešní průmyslové zóny zkoumali archeologové pozůstatky lidské činnosti právě z pozdní doby bronzové. „Po zemních pracích se objevilo 133 sídlištních objektů a dva žárové hroby v keramických nádobách,“ uvedl tehdy vedoucí archeologického průzkumu v Ostrově Michal Tetour.

Právě v těchto pozůstatcích osídlení se ukrýval zuhelnatělý mák. „Botanické zbytky jsme oddělili v laboratoři tak zvanou flotací,“ vysvětlil Kočár. Naleziště vydalo stovky, možná tisíce semen a zrnek. „Binokulárním stereomikroskopem pak na základě morfologie určujeme semena do druhu,“ uvedl dále archeobotanik.

Stáří makového zrnka se určuje jednak podle stáří prozkoumávané archeologické lokality a podle nálezů objevených na místě. Miniaturní zrnko máku přečkalo bez úhony v zemi bezmála tři tisíce let díky tomu, že semínko, či podobný organický zbytek, který zuhelnatí při přípravě potravin nebo při spalování odpadu, přestává být pro drobné živočichy poživatelné.

Mák se na Tachovsku pěstuje i dnes

Česko může být světovou jedničkou v produkci potravinářského máku mimo jiné také díky Karlu Chaloupkovi a Jaroslavu Jurčíkovi, zemědělcům z Holostřev. Ti Český modrý mák pěstují, jak Deníku sdělil Jaroslav Jurčík, zhruba na 80 hektarech. "Pěstování máku je náročné. Je to plodina, která je náročná zejména na počasí a na půdu. Ale když se úroda vydaří, je to ekonomicky výhodná plodina," uvedl s tím, že mák z Holostřev šel v minulých letech například na německé, ruské, či polské trhy.

Pro zemědělce se ale udělením titulu CHZO příliš nezmění. "Pro nás pěstitele udělení tohoto titulu příliš neznamená, ale samozřejmě určitou hrdost to vyvolává, i to, že nejstarší nález máku je právě z našeho regionu," uvedl pěstitel.