Pražané „prchají“ před koronavirem do přírody. Proto přibývá zvířecích pacientů

Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy v Jinonicích poslední dubnový den informovala, že s větším množstvím lidí v přírodě, kteří takto „prchají“ před koronavirem, přibylo i zvířecích pacientů. „Naše stanice v tuto chvíli pečuje o 170 mláďat. Jsou mezi nimi hlavně veverčátka, kachňata, zajíčci, kosi a malé hrdličky,“ uvedla Petra Fišerová, mluvčí Lesů Praha – magistrátní příspěvkové organizace, která jinonickou stanici provozuje.

Tím, jak se obyvatelé hlavního města vydávají z karantény častěji si na chvíli odpočinout do zeleně, vzrostl oproti loňsku o 26 procent počet případů, kdy se ke zvířecím záchranářům dostanou mláďata, nalezená lidmi – ale jen zdánlivě opuštěná – pod stromy nebo v trávě. Přitom nyní v období hnízdění potřebují zvířata nejvíce klidu a soukromí. Místo toho zažívají stresující období, kdy jejich teritorium narušuje velké množství návštěvníků i větší počet volně pobíhajících psů.

Uzdravení živočichové se po zimě vrací do přírody. Ošetřovatelům pomáhají i děti

Podle mluvčí Fišerové se tak může snadno stát, že se rodiče a mláďata nedobrovolně rozdělí. „Přesně to se stalo i většině z 51 veverčátek, o která se nyní staráme. Mladé veverky totiž ve věku šesti týdnů opouštějí hnízdo a začínají zkoumat svět kolem. A jak to u mláďat všeho druhu bývá, občas neodhadnou své schopnosti nebo jsou nemotorná. Proto někdy mladé veverky ze stromu spadnou. V tu chvíli svému potomku obvykle pomůže matka a navede jej zpět do koruny stromu. Pokud se však kolem nachází lidé, matka se k mláděti neodváží. To pak zůstane osamocené dole v trávě a hrozí mu, že zahyne nebo jej uloví predátor,“ popisuje Fišerová.

Lesy Praha pak upozorňují, že zajíčci patří mezi nejčastěji zbytečně zachraňovaná mláďata. Nyní jich je v péči veterinářů ze záchranné stanice přes sedmdesát. „Zaječí matka totiž své potomky přes den odkládá na bezpečné místo do trávy a nechává je o samotě, aby k nim nepřilákala predátory. Pravidelně se k nim však vrací, aby je nakrmila. Činí tak obvykle v noci, takže po většinu dne jsou tedy mláďata sama. Když na ně lidé narazí, často je seberou a odnesou do záchranné stanice, protože nikde nevidí jejich matku a domnívají se, že mláďata potřebují pomoc. Zbytečně je tak stresují a odebírají matkám,“ vysvětluje mluvčí magistrátní organizace.

Lesy hlavního města varují i pejskaře, protože od začátku roku přijala stanice v Jinonicích už sedmnáct pokousaných živočichů: „Ačkoliv za vašeho chlupatého kamaráda dáte ruku do ohně, pořád je to šelma s loveckými pudy. A pokud víte, že svého psa nemáte stoprocentně pod kontrolou, mějte jej na vodítku.“ Co se totiž člověku může zdát jako nevinná hra, je pro malého ježka, zajíce nebo srnče boj o život.

Navíc podle Fišerové sezóna mláďat teprve začíná. Čekají se stovky, nebo dokonce tisíce zraněných či jinak handicapovaných zvířecích jedinců. „Buďte v přírodě opatrní a ohleduplní,“ prosí Lesy Praha prostřednictvím mluvčí. „Dopřejte zvířatům klid, protože právě ona jsou v lesích, na loukách i v parcích doma, zatímco my lidé tam chodíme jen na návštěvu.“ Fišerová dodala, že nejlepší je ze všeho nejdříve zavolat na pohotovostní linku pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy (číslo je 773 772 771).

Pražští lesníci se činí bez ohledu na epidemii. V Kunraticích vysazují nový les