To by byla obrovská rána. Královédvorská zoo již půl století funguje jako největší genetická banka afrických zvířat v lidské péči na světě. Případné omezení počtu zvířat by proto mohlo mít nedozírné následky nejen na atraktivitu areálu, ale především na ochranu jednotlivých druhů. Těch jsou ve Dvoře Králové čtyři stovky, celkem tam žije zhruba dva tisíce zvířat.

"Pokud by pak omezení v takovém rozsahu a bez významnější pomoci státu přetrvala do května, bylo by neodvratné sáhnout k omezení počtu chovaných zvířat v některých skupinách," potvrzuje nemilosrdnou realitu ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.
Složitá situace
Zároveň ovšem zdůrazňuje, že omezení počtu zvířat je až zcela poslední možností v plánu krizových opatření. "Pokud by k němu muselo dojít, maximální množství zvířat, o která se safari park nebude schopen postarat, odcestuje do jiných zoologických zahrad v rámci organizací EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) či WAZA (Světová asociace zoologických zahrad a akvárií), kde je koronavirová situace spojená s provozem zahrad a jejich podporou příznivější. V těchto zahradách by se dvorská zvířata stala členy nových chovných skupin. Tento odchod by byl ve většině případů trvalý," vysvětluje Rabas.
V plánu úsporných opatření by přišlo nejprve na řadu omezení údržby a další odklady neurgentních oprav. Poté by došlo k omezení výdajů na externí smlouvy a jejich případné vypovězení a následně k snížení platů zaměstnanců. "Jde o několik stupňů toho, jak se vypořádat s masivní ztrátou. V řadě případů jsou již opatření zavedena a v případě prohloubení krize by se ještě zpřísnila," říká.

Situace v safari parku je opravdu složitá, od začátku roku narostla ztráta o dalších pět milionů korun. "Ztráta nadále roste. V případě, že by došlo k tomu, že safari park nebude možné otevřít v průběhu dubna, začnou ztráty růst rapidním tempem," obává se ředitel.
"Pokud by i nadále přetrvával tak nepříznivý vývoj věcí a ještě se prohlubovala špatná situace státu, museli bychom zavést ještě intenzivnější úsporná opatření," upozorňuje Přemysl Rabas. "Jen krmení pro zvířata a prostředky na mzdy pro zaměstnance safari parku vyjdou měsíčně zhruba šest milionů korun. Prakticky jediným příjmem je v tuto chvíli provozní příspěvek Královéhradeckého kraje," dodává.
Pomoc veřejnosti
Safari park se snaží vypořádat se ztrátami spojenými s koronavirovou krizí mnoha způsoby. Stěžejní pro něj zůstává pomoc veřejnosti a také tradičních velkých partnerů, mezi jinými například ČEZ, Nadace ČEZ nebo ČSOB. Podpořít safari park je možné mimo jiné v projektech adopce zvířat - Pozvi zvíře na oběd, Konto Wildlife.

Na zhoršující se situaci safari parku i ostatních zoologických zahrad upozorňuje například i projekt ŠimpanZoom ve spolupráci s brněnskou zoo, který se dočkal masivní odezvy ze zahraničí. Projekt ukazuje, že ačkoli jsou české zahrady zavřené (od loňského jara v úhrnu již přes 170 dnů), život v nich se nezastavil a zvířata i dále potřebují špičkovou péči.