„Ano, hřiště bylo nakloněné až 3,8 metru úhlopříčně. Samozřejmě toho Boršov využíval, musel před utkáním vyhrát los, aby druhý poločas hrál z kopce,“ usmívá se boršovský patriot, který připouští, že soupeřům býval Boršov často pro smích. „No jéje. V naší hospůdce Efko na hřišti se o tom občas pobavíme u piva. Soupeři říkali, že jedou hrát na boršovskou střechu.“ A že to byla opravdu střecha pořádná.“

Emil Kristek sám aktivně hrával fotbal výborně.

Ale na střeše ne, na rovině.

„Když jsme se v roce 2003 přistěhovali, zrovna se otevíralo krásné nové zrekonstruované hřiště. Dnes máme v Boršově díky obecnímu úřadu krásný sportovní areál i s víceúčelový hřištěm,“ prohlíží si sportovní areál, na který se vlastně přímo dívá ze zahrady.

Když sám hrával, rád útočil, raději než bránil. „Ježíš, to už je mnoho let,“ usmívá se. „Nejkrásnější vzpomínky mám na dorost ve Škodovce za pana trenéra Vlastíka Gabriela. Trenér, parta… bylo to úžasné a také jsem dával krásné góly,“ přikyvuje a potvrzuje to, co něm příznivci fotbalu na jihu Čech velmi dobře vědí. Aktuálně má radost z výkonů Boršova.

Klub je na prvním místě, skóre má 25:12. Pokud se tedy hraje, tak fotbalisté dělají obci radost? „Tak určitě. Hrajeme hezký fotbal i zásluhou Honzíka Grubera, tomu stěží někdo vezme balón,“ jmenuje hvězdu týmu. „Když on nehraje, tak to není ono, ale kluci makají, mají to dobře poskládané,“ doplňuje pro Deník Emil Kristek.


Načítám tabulku …