Kariéru ve velkém fotbalu ukončil odchovanec pražské Slavie před třemi roky v českobudějovickém Dynamu a plynule se přesunul do role manažera prvního týmu černobílých. „S fotbalem jsem skončil a chtěl jsem se výhradně soustředit na svou práci v Dynamu. Náš kustod Radek Procházka mě ale přemlouval, abych jim šel pomoci do Nové Vsi, kde trénuje. Na rovinu jsem mu řekl, že přestup uděláme, ale pokud by se my měly zápasy krýt s mými povinnostmi v Dynamu, tak prostě k dispozici nebudu,“ popisuje, že za jeho příchodem do klubu působícího v 1. A třídě stál vyhlášený fotbalový srdcař Radek Procházka.
Mockrát se Táborský vzhledem k vytížení v Dynamu na zápasy Nové Vsi nedostane. „V praxi to vypadá tak, že když máme s Dynamem zápas v sobotu a v neděli není trénink, tak si jdu zahrát. Jinak je to potíž. Na podzim mi to vyšlo jen párkrát, teď na jaře jsem byl podruhé,“ vypočítává.
Po konci s vrcholovým fotbalem v roce 2020 si do míče už moc nekopl. „S klukama jsem si zahrál třeba na soustředění nebo občas báčko na tréninku, abych se malinko udržoval. Absolvoval jsem silvestrovské derby. Ale jinak jsem byl rád, že jsem skončil. Bylo to tak, jak to mělo být,“ zdůrazní.
Fyzická kondice tak šla pochopitelně dolů. „Fyzicky jsem na tom stejně jako kluci v první A třídě. Možná hůř,“ usměje se. „Technicky jsem na tom o něco lépe. Asi by bylo divné, kdyby nebylo znát, že jsem nějaké roky hrál ligu. Ale běhat jsem byl líný i v lize a teď to platí dvojnásob,“ směje se. „Myslím, že jsem vždycky uměl dát gól. Tady je mi však hloupé, aby na mě kluci makali a já jsem jenom čekal u branky,“ přizná.
Protihráči prý podle něj většinou vědí, proti komu nastupují. „Tím, že jsem zanechal nějakou stopu v lize a hlavně tady v Budějovicích, tak myslím, že mě znají. Ale žádný problém v tom nevidím. Snažím se být přátelský, s každým se pozdravím i pobavím. Nemám žádné potíže ani s rozhodčími. Všichni máme společný cíl, kterým je zahrát si o víkendu fotbal. To je celé,“ má jasno.
V Kamenném Újezdu dostal důvěru na penaltu, kterou proměnil. „Ale nadvakrát. Gólman mi ji vyrazil, naštěstí přímo ke mně, takže jsem to dorazil do branky,“ s úsměvem podotkne. „Bylo to za stavu 0:0 a kluci se na mě otočili, jestli půjdu kopat. Tak jsem šel. Ale rozhodně nejsem ten typ, kolem kterého by se mělo všechno točit a musel jsem kopat všechny penalty a trestňáky. Nemám problém ani se střídáním, když mě stáhnou ze hřiště. Hlavně chci, aby z toho všichni kluci měli dobrý pocit,“ deklaruje, co si hlavně od působení v Nové Vsi slibuje.
play_fill
Na tréninky se moc nedostane. „Skoro vůbec. Mám hodně povinností v Dynamu, které jsou mojí jasnou prioritou. A navíc mám dceru v Praze a chci se jí také co nejvíc věnovat. Pak mi přijde nefér, abych hrál na úkor kluků, kteří chodí na tréninky. Snažím se, aby to bylo spravedlivé. V letní pauze jsem nebyl na tréninku ani jednou, potom jsem přišel na přátelský zápas a Radek Procházka mě postavil až do druhé půle. Tenkrát mě ale trošku naštval, protože mi o tom neřekl dopředu,“ naoko se zlobí. „Trenéři Procházka s Boháčem mají zábavné tréninky a věnují se tomu opravdu naplno. A mělo by prostě platit, že kdo nebude trénovat, tak nebude hrát,“ zopakuje.
V první lize nastřílel Ivo Táborský 29 gólů, ve druhé 37. Je až s podivem, že nikdy nezaznamenal hattrick. „Je fakt, že jsem o tom také přemýšlel. V první lize jsem dal třikrát v jednom utkání dva góly, ve druhé také, ale hattrick jsem až doteď mezi dospělými skutečně nikdy nedal,“ marně pátrá v paměti.
Tři góly znamenají zcela automaticky také příspěvek do týmové pokladničky. „Něco proběhlo, padaly různé nesmysly, tak se tam teď asi hodně dlouho neukážu,“ směje se. „Ale vážně, máme to v týmu nějak nastavené a to samozřejmě splním. Určitě nezůstanu nic dlužen,“ ujistí.
close
info
Zdroj: Deník
zoom_in
Načítám tabulku ...
