Duel v Olešníku byl očekáván s velkým napětím. Druhý celek tabulky hostil třetí. „Věděli jsme, že nás čeká velice těžký zápas, místní derby. Jeli jsme tam vyhrát, i když s trochu jinou taktikou, než chodíme do jiných utkání. Ta se nám dokonale vyplatila. Soupeře jsme k ničemu nepustili a jsem také rád, že se střetnutí odehrálo bez nějakých hádek a karet,“ pochvaloval si.

Pecka dal nahlédnout trošku pod pokličku, v čem spočívala ta zmíněná odlišná taktika. „V minulých zápasech jsme měli trochu problém s repressingem, ze kterého nám soupeři vyjížděli do protiútoků. Tak jsme si stoupli malinko hlouběji a počkali, co Olešník vymyslí. Z přečíslení jsme pak sami útočili. Tenhle záměr se nám stoprocentně vyplatil,“ ocenil taktický plán ze strany hlubockých trenérů.

První dva ze svých tří gólů dal Pecka ještě v první půli z pokutových kopů. „Díval jsem se pak ještě na video, obě penalty stoprocentně byly,“ zdůrazní. Paradoxně to pro něj byly první dva góly v letošní sezoně. „Měl jsem jít na penaltu už předtím v Semicích. Tam jsem ji ještě přenechal někomu jinému. Jsem rád, že jsem obě proměnil. Potřeboval jsem shodit deku, která na mě trochu ležela,“ přiznává.

U obou pokutových kopů měl dopředu jasno, kam je zahraje. „Rozmyšlené jsem to měl, i když se to nakonec trochu změnilo, ale naštěstí jsem obě penalty dal. Jednu jsem kopl doleva, druhou doprava,“ říká. Třetí gól přidal v závěru zápasu. „Z posledních sil jsem presoval gólmana, on mě trefil odkopem a pak už jsem to dával do prázdné branky,“ popsal svůj hattrick. „Jsem za něj rád. Naposledy jsem dal gól v mistráku ještě před více než rokem za Prachatice. Pak jsem si zranil křížový vaz v koleně a od té doby jsem se netrefil. Přitom v přípravě se mi dařilo a docela mi to tam padalo. Jenže pak na mě padla deka a moc se mi nevedlo. Tomu odpovídala i minutáž, jakou jsem v zápasech dostával,“ uznává.

Václav Míka (vlevo) v dresu Roudného.
KANONÝR DENÍKU: V Roudném by se měl hrát aspoň krajský přebor, míní Václav Míka

Pět kol před koncem je Hluboká v tabulce krajského přeboru třetí se čtyřbodovou ztrátou na druhý Olešník. Na vedoucí Jindřichův Hradec už ztrácí tým z podzámčí bodů jedenáct. „I když jsme do sezony vstupovali jako nováček, tak jsme se bavili i o případném postupu do divize. Především jsme si však chtěli krajský přebor osahat a zapracovat se do horních příček tabulky. Letos už to na postup nebude, ale určitě chceme ještě zaútočit na druhý Olešník,“ spřádá plány pro zbytek sezony. „Na Hluboké jsem maximálně spokojen,“ dodá.

Rodák ze Sedlčan odešel již v žákovském věku do nedaleké Příbrami, kde to zkusil i v juniorce, ale do prvního týmu se nikdy neprosadil. Nejvýše si zahrál v Písku, kde nastupoval v ČFL. Potom už zamířil na studia do Českých Budějovic a na jihu Čech oblékal dres Olešníku, Prachatic a nyní působí na Hluboké.

Kromě fotbalu se Pecka věnuje úspěšně také futsalu. Začal ho hrát za FC 30, kde nastupuje dodnes a v týmu si především jeho levou nohu nemohou vynachválit. „Díky Petru Benátovi jsem si mohl zkusit v Dynamu také nejvyšší soutěž. Sice jsme spadli, ale byla to pro mě obrovská zkušenost,“ tvrdí. Ve velice podobném sálovém fotbalu to letos dotáhli s Dynamem až k titulu vicemistrů republiky a on osobně do národního týmu. „Teď jsem byl poprvé na dvojzápasu ve Francii,“ přikývne. „Menší formy fotbalu mě vždycky bavily a určitě mi pomáhají směrem k fotbalu. Naučilo mě to, jak se chovat v tlaku a získal jsem větší klid na balonu,“ ocenil.

Kanonýr Deníku Tomáš Tengl
KANONÝR DENÍKU: Tomáš Tengl hraje pro radost v Lipí a už si nemusí nic dokazovat

Fotbal nejen úspěšně hraje, ale i ve svém mladém věku je Tomáš Pecka také trenérem. V českobudějovickém Dynamu vede z pozice hlavního kouče ligový tým do šestnácti let. „K trénování jsem se dostal přes Slávu Rožbouda, se kterým jsem se potkal v Olešníku. Nabídl mi pozici svého asistenta u mladšího dorostu. Teď už mám v Dynamu svůj tým a tato role mě maximálně uspokojuje. Jsem v klubu spokojený,“ ujistí.

Kromě fotbalových aktivit se chystá také na státní závěrečné zkoušky na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. „Profesionální fotbalista už ze mě nebude, tak to pomalu směřuji k práci. Asi budu učit tělocvik někde na základní nebo střední škole. Ale trénování by mě také bavilo. Uvidíme,“ přemítá o své budoucnosti.


Načítám tabulku …