V posledním utkání Spartak remizoval doma s nováčkem z Třebětic 3:3. „Je to pro nás ztráta,“ namítne Gažák. „Dvakrát jsme vedli, v první půli dokonce o dva góly, ale soupeř dokázal pokaždé vyrovnat. Určitě jsme měli vyhrát, chtěli jsme tři body. Ale vzhledem k tomu, že jsme předtím dvakrát prohráli, tak je nakonec asi i ten bodík dobrý,“ dodá smířlivě.
Utkání přihlíželo 170 diváků a mezi nimi nechyběla ani pořádná skupina příznivců hostí. „Věděli jsme, že s Třeběticemi jezdí fanoušci, ale byli jsme docela překvapeni, kolik jich přijelo. Přece jen je to k nám docela dálka. Ale atmosféře zápasu to určitě pomohlo. Bylo to fajn a pro oba týmy tak bylo utkání atraktivnější,“ připustí.
V aktuální tabulce přeboru přeboru jsou Sviny, které hrají nejvyšší krajskou soutěž druhým rokem, jedenácté. „Jsme celkem spokojeni s tím, že se pohybujeme ve středu tabulky. Trošku nás trápí marodka, jinak by to mohlo být ještě asi o něco lepší, ale máme dost úzký kádr a občas to slepujeme všelijak. Kdybychom byli kompletní, tak bychom mohli být možná o kousek výš. Ale nemůžeme si stěžovat. Hrajeme střed tabulky a občas překvapíme někoho z favoritů,“ usměje se.
Možnost zaskočit favority dostane jeho tým hned v nejbližších dvou kolech. V pátek nastoupí na hřišti suverénního lídra přeboru Hluboké (18), ve středu o státním svátku v Roudném (17). „To budou hodně těžké zápasy,“ je si vědom. „Hluboká i Roudné hrají výborně a dávají plno gólů. Samozřejmě bychom chtěli vybojovat bod nebo třeba i vyhrát. Ale reálně vzato se spíše pokusíme uhrát nějaký přijatelný výsledek,“ s respektem hovoří o nejbližších dvou protivnících svého týmu.
On sám také góly dávat umí. V letošní sezoně jich nasázel čtrnáct a je ve střelecké tabulce přeboru na děleném pátém místě. „Čtrnáct gólů není špatná bilance, ale ještě jsem hodně šancí zahodil, takže to mohlo být i o dost lepší. Je fakt, že teď dáváme góly jenom my útočníci. Chtělo by to, aby nám trošku pomohla i záloha,“ má jasno.
Lukáš Gažák je patriot, který hraje celou svou kariéru v Trhových Svinech. Jedinou výjimkou byla kratičká epizodka v Roudném. „To bylo ještě někdy ve starších žácích, možná i dříve, když ještě fungovaly střídavé starty. Byli jsme s bráchou v Roudném vypomoci na nějaké tři zápasy. Ale na přestup jsem nikdy nikam jinam neodešel. Tak to má i většina našeho týmu. Jsme skoro všichni odchovanci. Dobrá parta, která se schází i mimo fotbal,“ chválí.
Nabídky na odchod přitom měl. „Bylo to klasicky z Rakouska z nižších soutěží. Podívají se, kdo dává góly, a pak ho osloví. Ale mě to zatím vůbec neláká. Jak už jsem říkal, máme doma ve Svinech výbornou partu. Kluky, se kterými se rád vídám a hraji fotbal. Asi by mě nebavilo někam jezdit,“ má zcela jasno.