OSOBNOST DENÍKU: Naposledy Slavia přehrála na svém stadionku u Malého jezu v českobudějovickém derby před 150 diváky Čtyři Dvory 1:0. „Byl to zápas dvou poločasů. Jak se říká, derby nemá favorita, což platilo i tentokrát. Ve Čtyráku jsme na podzim prohráli a chtěli jsme jim to oplatit,“ říká zkušený fotbalista, který se tentokrát postavil na post stopera a jeho důraz soupeři rozhodně nevoněl.
V prvním poločase měl jeho tým navrch a svou převahu korunoval vedoucím gólem borce s prvoligovými zkušenostmi Ivo Táborského. „V prvním poločase jsme byli lepší, i když jsme z toho mezi dvacátou a třicátou minutou trochu vypadli. Ale zvládli jsme dát gól a poločas dohrát,“ konstatuje.
Po přestávce se obraz hry otočil. Navrch měly Čtyři Dvory, ale vyrovnat se jim nepodařilo. „Klobouk dolů před soupeřem, že ve druhé půli nic nevzdal a docela nám zatápěl,“ ocenil Boháč výkon hostujícího týmu.
play_fill
Derby mělo náboj, ale určitě nebylo nijak přehnaně vyhecované. „Bývá to ostřejší. To je pravda. Ale co jsme zažili třeba minulý zápas v Kovářově, k tomu bych se vůbec nechtěl vracet. Už jsem však v životě zažil takových zápasů víc a asi to k fotbalu také patří,“ jen rezignované mávne rukou. „Určitě nechceme hrát nějaký zákeřný fotbal,“ zdůrazní.
Boháč je asistentem Radka Procházky tak trochu z nouze. „Chtěl jsem být pořád ještě hlavně hráč, jenže ve druhém kole jsem si v Jistebnici utrhl achilovku, takže jsem se k fotbalu vrátil teď po skoro osmi měsících. S Radkem mužstvo trénujeme dohromady s tím, že on je hlavní. Pořád se ale cítím platný jako hráč, a když nám dnes chybělo sedm lidí, tak jsem do toho šel,“ popisuje svoji roli v týmu. Pokud Procházka odjede jako kustod s prvoligovým Dynamem, přebírá koučování Boháč.
U Malého jezu se trénuje dvakrát v týdnu, v případě nedělního zápasu třikrát. „Chodí s námi i někteří dorostenci a scházíme se na tréninky ve dvaceti lidech, což je paráda. Účast na tréninku je fakt skvělá,“ chválí.
play_fill
Hrací plocha je na stadionu Slavie tradičně ve velice slušné kondici. „Mohlo by to být ještě o něco lepší,“ namítne. „Teď je hřiště trošku hrbolaté. Ale máme v klubu devět kategorií a hřiště je fakt hodně vytížené,“ je si vědom.
S aktuálním čtvrtým místem panuje ve Slavii velká spokojenost. „Po sezonách, kdy se tady hrálo o záchranu, bylo naším cílem sedmé místo. Čtvrté místo je super, s tím jsme spokojeni,“ ujistí.
Petr Boháč přišel i s Radomilem Procházkou před sezonou po dlouhých letech z Nové Vsi, kterou vytáhli z nejnižší soutěže až do 1. A třídy. „Novou Ves jsme někam vytáhli. Byla to jízda ze čtvrté třídy až k nabídce na krajský přebor, kterou jsme odmítli, protože na tu vesnici by to byl už obrovský nadstandard. Klobouk dolů před místními, co tam fotbalu dali a stále dávají,“ uznává.
Přesto nastal čas na změnu. „Dopředu jsme s Radkem hlásili, že odejdeme. Po třinácti letech jsme cítili, že už tomu nemáme co dát. Účast na trénincích se pořád snižovala, kluci přestávali chodit. Šli jsme do Slavie a jsme tady spokojeni,“ neskrývá.
Ve své kariéře si zahrál nejvíce divizi v Českém Krumlově. „Vzpomínám rád i na své začátky v Roudném, kde jsem hodně zažil. Pak jsem odešel do Rakouska, kde jsem si zahrál čtvrtou nejvyšší soutěž. Následovala divize v Krumlově a pak už moje cesta vedla před půlrok v Kaplici do Nové Vsi, kde jsme nastartovali jízdu, kterou jsme si za mlada slíbili, že se tam ve třiceti sejdeme a dáme si to na párek a pivo,“ usměje se při vzpomínkách na svou bohatou kariéru.
Načítám tabulku ...
