O uplynulém víkendu si dvěma góly do sítě Úsilného vysloužil ocenění Kanonýr Deníku. Jeho tým utkání vyhrál přesvědčivě 5:0. „On to zrovna moc povedený zápas nebyl. My jsme doma ve Zlivi tři roky neprohráli a Úsilné se většinou pohybuje ve spodních patrech tabulky. Chtěli jsme proto dát soupeři co nejrychleji nějaké góly, aby se hrálo v klidu. To se nám ale dlouho zrovna moc nedařilo,“ usměje se.

Gólový účet nakonec otevřel dvěma góly právě on. První dal ve dvacáté minutě, druhý po hodině hry. „Oba byly podobné a nebylo to nic moc složitého. Při prvním se ke mně odrazil míč a pravačkou jsem ho napálil do sítě. Druhý padl po brejku, kdy mi spoluhráč nahrával křížem před prázdnou branku. Raději bych vyprávěl, že to byly bomby do šibenice, ale prostě padly takhle,“ směje se.

Zliv už tři roky trčí v okresním přeboru, i když by ráda kopala výš. „Jsme asi největší smolaři v republice,“ kroutí Kučera hlavou. „Dvakrát jsme soutěž vedli, ale kvůli covidu byla sezona předčasně ukončena. Loni jsme jen jednou prohráli a třikrát remizovali, přesto jsme skončili druzí za Borkem, který měl dvě prohry. Byla to smůla a byly v tom i jiné vlivy, ale to bych nechtěl rozebírat,“ odmítne.

O tom, že ve Zlivi touží po postupu, je zbytečné se bavit. „Čtvrtý rok jsme v soutěži, ve které nemáme co dělat,“ přikývne zkušený fotbalista. „Hráváme naprosto vyrovnané přátelské zápasy se soupeři i o dvě soutěže výš. Problém je v tom, že už se to táhne moc dlouho a odcházejí nám mladí kluci, kteří mají ambice hrát výš. Sice máme v kádru zkušené hráče, ale každý rok je znát. O postup se chceme určitě poprat, letos jsme zabudovali do sestavy dva kluky z dorostu, ale lehké to rozhodně nebude. Vždycky se najde někdo, kdo chce o postup hrát. Každopádně už svou velikostí je Zliv město, kde by se měla hrát nějaká krajská soutěž,“ má jasno.

Tahle trojice se postarala o výhru Neplachova nad Kardašovou Řečicí 6:2 a na prstech ukazují, kolik kdo dal gólů: zleva Tomáš Hindy, Patrick Mohamed a čtyřgólový Kanonýr Deníku Petr Houska.
KANONÝR DENÍKU: Petr Houska nastřílel při své premiéře za Neplachov čtyři góly!

Kučera začínal s fotbalem ve Zlivi a vždycky hrával v útoku. „Jedinou výjimkou byli mladší žáci, kdy jsem byl ve Zlivi jediný, kdo ukopl míč, tak mě dali na stopera. V té sezoně jsme inkasovali dvě stě gólů, tak jsem se vrátil zase do útoku,“ s úsměvem připomíná svou jedinou epizodu mimo útočnou vozbu.

S mateřským klubem má spojenou velkou část své fotbalové kariéry. „Když jsem odcházel do Plzně na vysokou školu, tak jsem šel hrát ve Zlivi za béčko, protože už jsem nestíhal tréninky. Když se béčko zrušilo, tak jsem hledal nějaký klub, kam bych to neměl daleko a mohl tam hrát bez tréninku. Nakonec jsem zamířil na Sedlec, kam to mám kousek a je tam pěkné hřiště. Vytáhli jsme to tam ze čtvrté až do první A třídy. Byly to hezké časy,“ vzpomíná Kučera, jenž svého času kopal také tři a půl roku 1. A třídu za Dříteň. „Pak mi ale začal dorůstat syn a říkal jsem si, že by nebylo od věci vrátit se domů do Zlivi a zkusit tady vykopat vyšší soutěž,“ říká ke svému návratu.

Víkendové dva góly byly 610. a 611. v jeho kariéře. „Když jsem byl malý, tak mi děda do bloku zapisoval všechny góly. Později jsem si to převedl do excelové tabulky, takže mám přesnou evidenci,“ usmívá se kanonýr, jenž v mistrovských soutěžích mužů nastřílel 310 branek a v kariéře se stal nejlepším střelcem soutěže ve IV. A III. třídě, okresním přeboru i krajské 1. B třídě. „Nějaké góly jsem dal, ale taky jsem plno šancí spálil. Kdybych je nepálil, tak jsem si třeba zahrál i jinde,“ směje se.

Zdroj: Deník