„My jsme to ke konci zjednodušili hru, tak jsme šel nahoru. Byl tam centr ze strany a propadnutý míč na zadní tyč. Pak se to nějak poodráželo a vrátilo ke mně. Před sebou jsem měl prázdnou branku, tak jsme se soustředil, ať to trefím, naštěstí to tam padlo,“ popsal gólový okamžik z konce nedělního střetnutí šťastný střelec.

Radost hostů byla velká. „Ještě jsem si kontroloval, zda to nebyl ofsajd, ale naštěstí to bylo v pořádku,“ oddechl si.

I když béčko Slovácka na Vršavě srovnalo až ze své poslední akce, gól si za svoji snahu a aktivitu ve druhé půli zasloužilo. „Remíza je spravedlivá. Pro nás je to cenný bod,“ ví dobře Suchý.

Hosté přitom nezačali vůbec dobře a od 4. minutě dotahovali náskok Fastavu. „Celý první poločas nám vůbec nesedl. Celkově jsme se hledali,“ přiznává.

Někteří hráči Slovácka se nedokázali vypořádat s náročnými podmínkami. Už po půlhodině střídal středopolař Řihák, o přestávce zůstal v kabině i Pek. „Bylo to těžké, ale pro oba týmy stejné. Nám bohužel kolem poločasu odpadl skoro celý střed zálohy, museli jsme sestavu prostřídat, ale mladí kluci to zvládli famózně,“ chválil Suchý nadějné dorostence. „Na to, že to bylo derby a pro ně první zápas ve třetí lize, tak to zvládli perfektně. Klobouk dolů před jejich výkonem,“ oceňuje.

Nabídky z vyšší soutěže 

Druhá půle už byla ze strany hostů o něčem jiném. „Bylo to v naší režii. Soupeř se prakticky nedostal k ničemu,“ řekl čtyřiadvacetiletý obránce, který má za úkol v béčku Slovácka řídit defenzivu a pomáhat mladším spoluhráčům.

I když měl Suchý nabídky z vyšší soutěže a mohl odejít třeba do Třince, nakonec zůstal v mateřském klubu. „Je pravda, že mi volal pan Habanec. S vedením a trenéry jsme se rozhodli, že tady zůstanu, což bude dobré pro obě strany,“ uvedl Suchý.

Za poslední dva roky prošel hned třemi kluby. Nejprve si zahrál za Hodonín, loni na podzim působil v druholigové Líšni. V zimě však zamířil na Slovensko do Senice, kde dokonce podepsal smlouvu, ale na Záhoří nakonec nezůstal. „Přijel jsem tam na první zápas a řekli mi, že v klubu není žádný majitel, že se má smlouva nezaregistrovala, ať jedu domů,“ překvapuje Suchý. „Ještě chvíli jsem v Senici trénoval, ale nakonec přišla pandemie koronaviru. V tu chvíli jsem za ni byl vděčný, alespoň jsem se mohl zapojit a trénovat s béčkem Slovácka,“ zakončuje.