Nebylo to jednoduché období. A nebude to lehké jaro. Informací z klubu se v neoficiální rovině objevovalo dost. Snad až moc. Tady jsou některé z nich: Dynamo

Fanoušci Českých Budějovic už ale vědí, kdo bude u kormidla nejhoršího klubu první ligy: Jiří Kladrubský a Jiří Lerch. Obránce? Záložník. Teď trenér. Jiří Lerch. Čeká ho perné jaro. Záchranářské. Spekulací bylo hodně. České Budějovice ale nepovede Karel Jarolím, ani jeho syn David. Na jih nepřijde ani Jozef Chovanec. Dynamo povede znovu dvojice trenérů. Lerch – Kladrubský. V roli hlavního bude Jiří Lerch, který velmi ochotně odpovídal na dotazy Deníku:

V kariéře jste odehrál spoustu významných zápasů. Cítil jste se lépe jako obránce, nebo jako záložník?
To už je hodně dlouho, co jsem hrál. Asi jsem se nejlíp cítil jako obránce.

Říkali vám Maso. Ta přezdívka vám zůstala?
Dal mi ji Honza Suchopárek. S fotbalem to ale nemělo nic společného. Táta byl řezník, když jsem přišel do Slavie, tak jsem vozil spoluhráčům šišky salámu. Proto přezdívka Maso. Kamarádi mi tak říkají dodnes.

Jako bek jste patřil mezi vyhlášené řezníky…
…byl jsem důrazný. Hru jsem měl založenou na poctivosti a důrazu.

Přesně to požadujete teď po hráčích jako trenér?
O tom se snad nebudeme bavit. Poctivost a důraz jsou samozřejmostí. To přece musí mít každý hráč. Do zápasu musí přijít fotbalista připravený, že do něj dá maximum. Přístup a důraz, fotbalovost už k tomu přijde. Bojovnost musí být na sto procent, o tom v první lize vůbec nebudeme diskutovat.

Nejvíc zápasů jste odehrál ve Slavii Praha, ale do velkého fotbalu vás posunula Dukla?
Dá se to tak říct. Za vším byla moje neúspěšná maturita. Velkou výhodou tehdy bylo, že v Budějovicích se hrála národní liga, v ní byli povinní mladíci. Přede mnou tuto roli plnili Jiří Němec, Sanytrník, Povišer. Potom jsem převzal žezlo já. V 17 letech jsem hrál celé zápasy. Tehdy Dynamo trénoval Nevrlý. Základem byly výkony v dorostu, prošel jsem všemi kategoriemi nároďáku, byl jsem v osmnáctce v reprezentačním týmu.

Hlubocký zámek přivít sportovní hvězdy
Hlubocký zámek si posvítí na fotbalové hvězdy. Budou na bruslích

Jak se na vás dívali starší hráči a trenér?
To nevím. Prostě mladík na hřišti to byla povinnost. Navíc hned ve druhém zápase jsem doma ve třetí minutě vstřelil gól. Výkony jsem si zasloužil, že jsem pak už hrál v sestavě stabilně.

Ve 3. minutě první gól? Moc jste jich pak nedával…
…to je pravda. V žácích jsem ještě hrával středního záložníka, někdy i útočníka. V dospělém fotbale mě dali dozadu. Ve Slavii ze mě Vlasta Petržela s panem Jarabinským udělali beka. Kondičně jsem na tom byl dobře, mě to docela vyhovovalo.

Byl jste vůbec někdy v soupeřově vápně?
Moc ne. Spíš jsem šance připravoval. Centroval jsem.

Jak do tohoto příběhu zapadá Dukla Praha?
Slavia měla brzy velký zájem, jenže já tehdy neudělal maturitu a musel jsem na ni jít až v září. Nemohl jsem jít na vysokou školu, ale musel jsem narukovat.

Mladší generace asi ani nebude vědět, co slovo „narukovat“ znamená…
…prostě jsme musel nastoupit vojnu. Přijeli za mnou Ivo Viktor a pan Kozačka a šel jsem do Dukly.

To přijel legendární Viktor k vám domů do Č. Budějovic?
Ano. Do Rožnova. Chtěli mě. Tehdy to tak bylo. Já to ani moc nevnímal. V sedmnácti u nás byli Epstein s Petrželou a Dejmalem. V Rožnově se toho tenkrát protočilo docela hodně.

V Praze jste naskočil na Julisku, to byl pro vás první kontakt s velkým fotbalem?
Byli tam záložáci a vojíni, hráli tam už tehdy také profesionální vojáci. Byli tam Šmejkal, Záleský, Foldyna, Bittengel, Fitzel, Pivarník, byla to opravdu elita. V brance byl třeba Kostelník.

Konec vzpomínání, rovnýma nohama do současnosti. Zase v tom hrála roli Praha. V Ďolíčku jste proti Bohemians jako hlavní trenér vedl Dynamo. Tušil jste, že to tak i zůstane pro jaro?
S Kladrubským jsme se o tom po Bohemce bavili. Cítili jsme se na to. Už jsme si to vyzkoušeli před rokem. Teď zase máme o rok víc zkušeností, které jsme nasbírali. Impulz přišel. Cítíme, že za námi kabina stojí. Jsme rádi, že to dopadlo, jak to dopadlo. Pokusíme se ligu zachránit. O Dynamo nám jde hodně. Doba je momentálně hodně těžká. Bude to ještě složité. Uděláme ale všechno, abychom se pokusili o záchranu Budějovic v lize.

Nemám důvod vám říkat, něco, co si nemyslím, ale dva odchovanci u kormidla? Lepší varianta pro Dynamo asi není. Říkají vám to hodně fanoušci a kamarádi?
Spousta lidí nám to říká. Slyším to od nejbližších, od bývalých fotbalistů. Také už jsem ale slyšel: Do čeho to lezete? Proč do toho lezete? Proč se do toho tlačíte? Ona to není legrace. Když požádám lidi, aby pomohli, nikdo to neudělá. Všichni jsou chytří na tribuně. Oni vědí, proč hraje ten, proč nehraje jiný a proč by měl hrát zase další. Postavit se před tým ale není jednoduché. Všichni se toho bojí. Sedět na tribuně je hezké, ale s týmem jsme my. Sledujeme, jak se hráči chovají na tréninku. Všechno je na trenérovi.

V předchozím období působila u týmu dvojice Nikl – Zápotočný. Experiment se střídáním koučů v poločase poločasu se moc nepovedl. Jak si rozdělíte role s Kladrubským. Podobně?
To určitě ne. My to děláme společně. My si vyhovíme. Každý toho druhého uznává. Respektujeme se . V názorech máme podobný pohled.

I když je jeden sparťan a druhý slávista?
V tom se trošku špičkujeme. Já se považuju za slávistu, něco jsem tam prožil, mám ale spoustu kamarádů, kteří prošli Spartou. Já nikdy plivat na Spartu nebudu. Abych šlapal na její dres? To ne. Víte, jak to v životě je. Klidně se mohlo stát, že jsem skončil ve Spartě. Pro mě je teď důležité Dynamo, kde jsem vyrůstal odmalička, cítím povinnost klubu něco vrátit. Chci týmu pomoct.

Jak se vám četly nejrůznější informace, které kolovaly veřejným prostorem? Přijde Chovanec…Deník jako první přinesl informaci, že do Dynama míří Karel Jarolím…
My jsme komunikovali s vedením klubu velmi intenzivně. Hledali jsme variantu, která je momentálně nejlepší. Dynamo chceme zachránit. Pokud měl přijít nový trenér, shodli jsme na tom, to musí být pro fotbalovou veřejnost i pro trenéry ikona. Jako první padlo jméno Karel Jarolím. Znám ho ze Slavie. Vím, jak je náročný na hráče.

Vy byste se nebránil příchodu Jarolímů do Dynama?
Všichni víme, jakou má Karel za sebou skvělou kariéru. Pro mě by byla čest s ním spolupracovat. Zažil jsem ho jako hráč, také teď jsme spolu komunikovali. Byl natěšený, ale odrazovalo ho, že nevidí budoucnost. Třeba neviděl možnosti posílení kádru. On je natolik zkušený trenér, že do toho nešel.

Vy ano. Budoucnost černobílého klubu tedy vidíte? Věříte v příchod posil?
Doufáme všichni, že se to za týden může otočit. Čekáme na partnera, Nevím podrobnosti. Ale ráno mi bylo řečeno, že Rakušan Tranziska tu možná bude. Chce tu být, jen cítil, že je stav v klubu nejistý. Všechno zůstává otevřené. Posily máme vytipované. Čekáme, kdy se luskne prstem a řekne se, že můžeme někoho přivést.

Odlétáte do Turecka?
Už ve středu. Pro nás je to skvělé. V tomto počasí sice využíváme umělku, ale v týdnu se na ní zranili Broukal a Zíka. To jsou přesně zranění kotníků ze zmrzlé suché umělky. Nestěžuju si, tak to prostě je. Máme v Turecku připravenou trávu, přechod z umělky přímo do utkání v lize s Ostravou, to by nebylo nic jednoduchého.

Zmínil jste zápas s Baníkem. Hrát se bude od 10.2. na Střeleckém ostrově. Jaký to je soupeř na úvod jara?
Nemůžeme si vybírat. Je jedno, jestli přijede Sparta, Baník nebo třeba Pardubice. Pokud budeme schopní udržet kádr, který máme, a třeba trochu posílíme, věřím, že se zachráníme. Liga je prostě liga. Důležité je, abychom také mohli střídat do kvality.

A brankáři? Také oni zapadli do nepovedeného podzimu. Zůstávají v Dynamu?
Musíme jim věřit. Jiného brankáře neseženeme. Jiného prostě nemáme. Jsou tu Šípoš i Janáček. Také oni na podzim chytali stylem jednou jo, jednou ne. Gólman musí za zápas chytit i nadstandardní věci. Nesvádíme ale podzim na brankáře. To vůbec ne. Janáček na Bohemce (0:0 – pozn. red.) podal skvělý výkon. To už je na trenérovi brankářů Zdeňku Křížkovi. Je tu i mladý Colin, také také vypadá velmi dobře.

Na podzim se Dynamo prezentovalo snahou o ofenzivní hru na tři obránce. V první lize zavedený stoper Lukáš Havel se pohyboval na pravém kraji. Sám říkal, že se tam necítí komfortně. Přemýšlíte už i nad konkrétním rozestavením? Nad změnami oproti podzimu?
My s Kládou (přezdívka Jiřího Kladrubského – pozn. red.) preferujeme jedno rozestavení. Nechceme na jaře v zápasech experimentovat. Hlavně se připravíme na jeden systém. To je všechno.

Jaký? Vrátíte se ke hře na dva stopery a dva beky?
To je složité. Závisí na tom založení útočné fáze a další detaily. Chceme ale přísně dodržovat jeden systém. Aby hráči měli zažité automatismy. Aby měli v krvi přesně zažité posuny. Budeme preferovat jedno rozestavení. V pár trénincích si vyzkoušíme záložní variantu, kdyby něco nefungovalo, ale nechceme experimentovat. Určitě nebudeme hrát jeden zápas na tři a další zase na čtyři obránce.

Jiří Kladrubský se občas objevil v sestavě B týmu. Není na stole varianta, že by hráč s jeho zkušenostmi naskočil do I. ligy?
To už bychom museli být úplně v krizi. To je utopie. Jirka si musí uvědomit, že už je na jiném břehu. To tak prostě je.