Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Po delší době jste opět v lize naskočil do sestavy, hodně vás mrzelo, že zápas určitě nedopadl dle vašich představ?
Samozřejmě nás to mrzelo, protože jsme se na ten zápas celý týden připravovali, jenže nám to bohužel nevyšlo. Už jsme si to taky vyříkali a věřím, že se naše výkony zlepší. Já naposledy hrál ligu někdy v září v Opavě, takže ta pauza byla fakt hrozně moc dlouhá.

Ve Zlíně jste šel na hřiště za stavu 1:0, takže jistě s cílem pomoci mužstvu nepříznivé skóre otočit. Je to tak?
Určitě. Mým úkolem bylo dostávat z lajny balony do vápna, aby se tam kluci dokázali prosadit. Bohužel jsme krátce po mém příchodu na hřiště dostali na 2:0, posléze až na 3:0 a bylo po zápase.

Když jste zmínil, že vaším úkolem bylo posílat centry do vápna, ostatně jak vám to perfektně fungovalo ve druhé lize s Ledeckým, z jednoho svého centru jste našel přesně našel Diopa, který trefil hlavou tyč. Smůla…
Možná, kdyby dal gól, že by nás to ještě nakoplo a ještě by se třeba s tím dalo něco udělat. Bohužel i to štěstí se od nás odklonilo. I když vymlouvat se na štěstí bychom se asi neměli, my teď prostě ty góly nedáváme, a proto se nám taky výsledkově nedaří. Musíme dělat všechno pro to, abychom to změnili.

Ještě nedávno jste atakovali málem evropské poháry a všichni vás chválili. Teď ale čekáte na výhru už pět zápasů a ze všech stran sklízíte hodně tvrdou kritiku…
Bohužel musím říct, že ta kritika sice je opravdu hodně tvrdá, ale asi taky oprávněná. A spíš ne asi, ale určitě, protože výkony, které teď předvádíme, nejsou dobré a my to víme. Jak to hned po zápase řekl trenér, teď každý z nás musí začít u sebe. Musíme do toho víc jít, víc v každém zápase šlapat, nechat na hřišti všechny síly.

Prostě to, co vždycky bývalo v Dynamu hlavní devízou, ne? Mám na mysli nasazení a bojovnost.
Přesně tak. Jasně, manšfat, jaký tady teď máme, je fotbalový, když tam ale nedáte tu patřičnou bojovnost a takový ten správný drajf, těžko uspějete. Liga je teď tak vyrovnaná, že jen fotbalovost obvykle nestačí. Je to jen takový ten nadstandard, ale nejdříve tam musí být ty základy. To je bojovnost a vůle podstupovat osobní souboje. To každý ví, i my to víme, ale musíme si to včas uvědomit a na hřišti se tím řídit. Pravda, bodů máme dost, avšak spoléhat na to nejde. A proč být desátí a být s tím spokojeni, když jsme to měli rozjeté na daleko lepší umístění?

Potřebovali byste se chytit, teď ale máte v neděli Spartu a ta je hodně rozjetá…
Je neskutečně rozjetá, já si ale myslím, že právě takový zápas nám třeba může pomoci. Proti takovému soupeři každý jde nabuzený. Také v té hlavě to každý má úplně jinak nastavené.

Pro vás osobně, dostanete-li se na hřiště, by to byl zřejmě hodně specifický zápas, ne?
Nijak se tím netajím, proti Spartě ty zápasy pro mě vždy mají své specifikum, na své angažmá tam vzpomínám jen v dobrém. Teď však jako v každém jiném zápase chci získat tři body. I proti Spartě, ačkoli jsem tam prožil hodně úspěšné a krásné roky. Tam jsem vyhrál pohár i ligu, vyhrál jsem tam i Superpohár zahrál si evropské poháry.

Je v dnešní Spartě ještě někdo, s kým jste v jednom týmu tenkrát její barvy hájil?
Myslím, že jedině už jenom Láďa Krejčí. Pochopitelně ten starší, s tím si sem tam napíšeme. Jinak už, aspoň myslím, už tam z mých tehdejších spoluhráčů nikdo není.

Zpátky k vaší aktuální situaci v týmu, dlouho jste nehrál, máte už nějaké roky, ještě máte do fotbalu chuť?
Po zdravotní stránce se cítím dobře a chuť do fotbalu taky pořád mám velikou, ale je možné, že dojedu sezonu a budu v klubu pokračovat už na jiné pozici. V jaké, to vám neřeknu, tu pozici ještě řešíme. Ale neříkám, že tak to bude na sto procent, ale konec kariéry se blíží, to vím. Končit se mi nechce, roky se ale zastavit nedají. Ale na to nemyslím, teď chci mužstvu dál pomáhat co nejvíc!