Do ofenzivního pojetí trenérů Nikla a Zápotočného se Patrik Hellebrand hodí naprosto geniálně. Miluje situace jeden na jednoho. Nebojí se žádného soupeře. A na jihu Čech se s přítelkyní velmi rychle zabydluje. "Jezdím domů jednou za měsíc," vypráví o tom, jak často pendluje mezi Zlínem a Českými Budějovicemi. "Je hezké, když tam přijedu, ale tady je se mnou přítelkyně, líbí se nám tady."

Ve volných relaxuje na procházka. Se čtyřnohým kamarádem. "Chodíme se psem na procházky," potvrzuje Hellebrand. "Jihočeský kraj e nám líbí celkově." Kam Patrik s přítelkyní vyráží nejraději. Při tipování byste se asi nespletli: "Občas jedeme na Hlubokou, občas do Krumlova. Nedávno jsme byli na Šumavě, to je nádhera." Stejně jako před několika dny prezident České republiky Petr Pavel i Patrik Hellebrand vystoupal na nejvyšší vrchol Blanského lesa. "Já už byl na Kleti dvakrát," směje se ofenzivní záložník. "Jednou s přítelkyní, jednou jsme tam měli s Dynamem teambuilding." V prvním půlroce hostování v Českých Budějovicích bydlel na Dobré Vodě a její okolí prochodil křížem krážem. "

Silvie Pavlová prožívá zajímavou kariéru
Pohádková kariéra. Z Českého Krumlova do reprezentace. Vobr volal Lundákovi

Fotbalově si Hellenbrand pochvaluje ofenzivní styl trenérského dua Nikl - Zápotočný. "Jsem rád, že tu jdou. Jejich styl mi sedí. Myslím si, že jdeme nahoru. Věřím, že v této sezoně budeme o dost silnější než v té minulé." Aktivita směrem dopředu je zábavná i pro diváky, ale v první lize je dost týmů, jejichž hráči dokážou každou ztrátu míče, byť třeba na soupeřově polovině okamžitě krutě potrestat. "Jo, to je pravda," přikyvuje Heloš, jak mu kamarádi říkají. "Ale my tu máme útočné typy hráčů, ukázali jsme to v závěru minuklé sezony, kdy jsme v některých zápasech hráli fantasticky. Je pravda, že to u nás není moc zvykem. Moc takových trenérů jsem v Česku nepotkal, přál bych si, aby jich bylo víc."

"Ofenziva first". To je heslo, kterým se Hellebrand snaží řídit. Každou situaci chce vyřešit konstruktivně. Fotbalově: "Přesně tak to je. Já si vlastně každý zápas užívám. Miluju fotbal. Chci hrát po zemi. Takový styl mi moc vyhovuje. Aby z toho ale něco bylo, musíme být efektivní, nemůžeme jen hrát fotbal a prohrávat, ale my tuto sezonu budeme silní."

Nervozita? Co to je? Může si sám sobě položit otázku. Protože ale cítí k soupeřům pokoru, vysvětluje: "Na hřišti nejsem nervózní vůbec. Tam si všechno stoprocentně užívám. Každý to má jinak. Občas není špatné mít trochu menší nervozitku, protože se alespoň líp koncentrujete. Trenéři po nás chtějí hru po zemi, odvahu, to je pro mě super."