Objev roku, potěšilo vás to?
Určitě! Mám z toho velkou radost, moc si toho vážím.

Toto ocenění jste získal díky svým výkonům v dresu devatenáctky Dynama, fotbal ale je kolektivním sportem, nepatří tudíž zásluha na vašem ocenění i vašim spoluhráčům z ligového dorostu?
Samozřejmě, je to tak. My máme v první lize dorostu za sebou hodně úspěšný podzim, a to díky tomu, že jsme dle mého názoru hráli dobře jako celý tým. Perfektně jsme fungovali jako jedna šatna, měli jsme mezi sebou velmi dobré vztahy a z toho se potom odvíjely také ty výsledky na hřišti, které nakonec vygradovaly ve druhé místo po první polovině soutěže.

Zřejmě se dařilo i vám osobně, protože jste si na podzim zahrál i za béčko ve třetí lize.
Je velký rozdíl hrát se stejně starými kluky a pak přejít mezi chlapy. Hlavně v důrazu v osobních soubojích je ten rozdíl hodně velký, ale dá se na to zvyknout velmi rychle. Aspoň mě to tak připadlo a myslím, že postupem času si na to zvykám stále víc a že mé výkony jdou nahoru.

V dorostu Dynama hraje i Jan Zíka, to je shoda jmen?
Ne, je to můj bratranec a spolu jsme hráli i v mé rodné vesnici v Sedleci, kde já s fotbalem začínal. Spolu jsme pokračovali také do pražské Sparty, pak jsme se na chvíli rozešli a on odešel do Slavie, zatímco já se vrátil zpátky na Dynamo, kde teď oba hrajeme zase spolu. V Praze jsme byli jako malí žáčci, přesto si myslím, že nám to oběma do naší fotbalové kariéry hodně dalo. Jenom vidět, jak to tam funguje v tom zázemí, kde trénovala taky áčka, to byla obrovská zkušenost a určitě nám to hodně pomohlo.

Že jste mohl v Dynamu nakouknout už i do kabiny prvoligového áčka, ačkoli „jenom“ v poháru, pro vás určitě bylo velkou událostí. Je to tak?
Že jsem se mohl podívat do kabiny áčka a v poháru si na Střeleckém ostrově s Chrudimí celou druhou půli dokonce i zahrát, to pro mě byl obrovský zážitek! Velké tribuny, oproti zápasům dorostu i hodně lidí. V lize jsem ještě do zápasu nenaskočil, ale na lavici už jsem připraven zasáhnout do hry taky byl a navíc to bylo při vítězném utkání s Libercem.

Máte za sebou i starty za reprezentační sedmnáctku a osmnáctku. Byly zápasyza reprezentaci pro vás splněním klukovského snu?
V reprezentačním mužstvu jsem druhým rokem, a když jsem tam začínal, naše výsledky byly hodně dobré. Pak to šlo trochu dolů, teď s novým trenérem šly naše výsledky zase nahoru a z toho mám velkou radost.

S jakým přáním jste šel do nového roku?
Aby se dařilo juniorce, kam jsem byl z devatenáctky přeřazen. Dorostu už bych měl pomáhat jen výjimečně, ale klukům tam přeji, aby se jim dařilo. Bylo to tam moc hezké, vyhrávali jsme a měli jsme i výbornou partu. Chodili i lidi a náš fotbal se jim líbil. Teď bych ale měl hrát třetí ligu za béčko a přál bych si v něm také nějaké upozornění na sebe pro trenéry A-týmu, protože bych se zase moc rád podíval do první ligy. To je asi moje největší přání.

Tak hlavně, aby se Dynamu tu první ligu na jaře povedlo zachránit, ne?
Jasně! Bude to těžké ale já věřím, že to dobře dopadne.