Velký podíl na zisku cenných tří bodů rozhodně měl pětadvacetiletý gólman Vojtěch Vorel, jenž do Č. Budějovic přišel loni na tříleté hostování z pražské Sparty, jejímž je odchovancem.
Po prohře ve Zlíně jste si vylepšili renomé vítězstvím nad ambiciózním soupeřem, ale lehké jste to neměli…
To neměli, protože jsme si to sami zkomplikovali tím, že jsme jako první inkasovali. Přitom jsme se právě na začátek zápasu připravovali a dávali si to do hlav, přesto jsme se nechali v úvodu zaskočit. Na druhou stranu je zase třeba vyzdvihnout to, že jsme to během chvilky dokázali zvrátit, že jsme zvládli okamžitě zareagovat a hned jsme dali vyrovnávací gól.
Mladá Boleslav ale dál byla nepříjemným soupeřem.
Ve druhé půli to byla otevřená partie, my měli nějaké šance, soupeř ale také, druhý gól jsme ale vstřelili my a pak už jsme to jako tým celkově zvládli dozadu skvěle a myslím si, že jsme nakonec i zaslouženě vyhráli.
Vyhráli jste i proto, že jste hlavně v začátku druhého poločasu několik velkých příležitostí, které Boleslav měla, vy dokázal zneškodnit. Cítil jste, že jste mužstvu pomohl?
Jak už jsem to říkal i do televize, já to prostě takhle nevnímám. Asi tam něco bylo, ale od toho tam jsem, abych něco chytil. Jestli jsem tudíž klukům nějak pomohl, tak za to jsem rád, nicméně určitě je to o celém týmu a kluci skvěle bránili. Když jsme dali druhý gól, už jsme si to potom s přehledem pohlídali a jak už jsem říkal, zvládli jsme to jako tým, což je důležité.
Ta zřejmě úplně největší šance hostí, kdy na vás v začátku druhé půle běžel Skalák úplně sám, sice zaváněla ofsajdem, ale na to jste asi nespoléhal?
Jistěže ne, na to v tu chvíli já vůbec nemyslím. Pro mě je důležité, aby to neskončilo za mnou. Když se to vyhodnotí pak jako ofsajd, jedině dobře, při té šanci však je důležité, aby míč skončil co nejdál od brány. Co se týče té Skalákovy šance, on se dostal za naše beky, nějak mu to ale skákalo a já se snažil se co nejvíc roztáhnout, aby mě trefil. To se taky stalo, trefil mě nějak do břicha, ale jak to přesně bylo, ani nevím, na to se musím teprve podívat. Ale neskončilo to v bráně, to je hlavní.
V samém závěru měl gól na hlavě Milan Škoda, na jeho hlavičku byste asi nedosáhl.
To jsem vytěsnil jen očima… Někdy to tak ale je, gólman musí mít i štěstí. Jak už jsem říkal, něco tam soupeř měl, my to však ustáli a štěstí bylo na naší straně. Ale štěstí přeje připraveným, ne?
Co sluníčko v první půli? Neměl jste s tím problém? Třeba slávista Kolář si v minulém zápase tady na sluníčko stěžoval.
Sluníčko bylo fakt hodně nízko a bylo dost ostré. Vadilo to nejen mně v bráně, ale jistě i klukům, měli jsme tam zpočátku nějaké ztráty míčů ve středu hřiště. Je to nepříjemné, ale s tím nic nenaděláme.
Mladá Boleslav do sezony hodně posílila, potvrdila dle vás tady své ambice?
Soupeř, když po půli o gól prohrával, hru zjednodušil, na což jsme my zareagovali třemi stopery. Nějaké šance Boleslav měla, ale to je logické. My jsme si ty cenné body už ale vzít nedali a velice si jich ceníme.
Berete to vítězství jako jakýsi odpustek za minulý zápas ve Zlíně, který se vám naopak příliš nevydařil?
S tím, že se nám to ve Zlíně vůbec nepovedlo jak výsledkově, tak ani herně, samozřejmě souhlasím. My si byli vědomi, že zápas s Boleslaví pro nás má velkou důležitost. Že musíme odčinit, co se ve Zlíně nepovedlo. Taky jsme zároveň věděli, že po zápase bude v lize čtrnáctidenní reprezentační pauza a vždycky je příjemnější, když to před ní zvládnete za tři body.
A díky těm třem bodům jste v tabulce poskočili do horní poloviny tabulky…
To nás těší, a když budeme takhle pokračovat dál, mohli bychom na vyšší příčky pomýšlet trvaleji.
