Osobnost Deníku
Přečíst článek >

O zápase si Deník povídal s útočníkem Miroslavem Slepičkou.

Čím to, že hosté měli v první půli hru tak ve své moci?

Jdeme do zápasu a něco si v kabině k tomu řekneme, ale na hřišti to pak vypadá úplně jinak. Jsme ale rádi, že jsme to nakonec zvládli. Ten zápas totiž byl hodně těžký a bod tudíž bereme. I když jsme asi měli vyhrát, protože jsme na konci měli velkou šanci.

Máte na mysli tu svou hlavičku? Co jí chybělo? Víc důrazu?

Právě tu hlavičku myslím. Ale neřekl bych, že byla málo důrazná, razance měla dost. Měla však jít do jiného místa. Jenže je to o štěstí, je ta hlava do rybičky, to se člověk položí, zavře oči a chce hlavně trefit centr. Chtělo to dát jinam. Já to sice dal vedle gólmana, bohužel zrovna tam, kam on skočil.

Dvougólové manko jste doháněli už ve druhém utkání za sebou.

Jak říkám, té první půle je škoda , tak prostě hrát nemůžeme. Je to už po několikáté, přitom umíme hrát o mnoho líp. My si necháme dát dva góly a teprve pak zapneme…

Proč tomu tak je?

To nevím… My se o tom bavíme, ale v čem to je, sami nevíme. Možná v jakési přežranosti a lehkovážnosti, že jsme si vědomi své síly a víme, že když zapneme, že to zvládneme. Jenže takovým způsobem k tomu prostě přistupovat nemůžeme. To se už nesmí opakovat. Musíme jít do zápasu jako jsme teď šli do druhé půle. Pak bychom zápas vyhráli, protože jsme byli lepší než Opava. Druhou půli stoprocentně, ale tak musíme hrát vždy hned od začátku.

Jenže tentokráte jste měli za celou první půli jedinou šanci. Byť velikou.

Přesně tak. My první půli měli jeden centr, nedali si jediný balon a na bránu nedali žádnou střelu. Ta šance, co ji z toho jediného centru měl Nešický, byla ale obrovská. Nic to nemění na tom, že musíme hrát jinak, zrychlit hru, víc do kolma, víc centrovat a víc se tlačit do koncovky. Za první půli jsme jednou ohrozili bránu, to je na naši hru, co chceme hrát, hrozně málo.

Co se změnilo po půli příchodem Strnada?

Já běhal pořád stejně, akorát chodilo dopředu víc balonů. Víc se člověk dostal do hry, Aleš Kočí víc centroval, taky Ibrahim Traoré se víc rozběhal, dal gól a chytil se. Jestli jsem vpředu sám, či jsme tam dva, je jedno, pokud tam nedostaneme žádný balon. Druhou půli těch centrů bylo víc, jistě osm a z toho jich šest bylo gólových.

Chyběli právě v záloze Javorek či Džafič?

Určitě. Máme velkou marodku, Džáfa měl karty. Jsem rád, že ale máme tak silný tým, který se dokáže druhou půli tak kousnout.

Oba góly jste po půli dali i vaši zásluhou. Pokud se nemýlím, měl jste prsty v obou gólech.

Na první gól jsem nahrával a při druhém jsem vystřelil, míč se odrazil k Cikovi a ten to dorážel do brány. Takže asi dvě asistence, stejně mě ale mrzí, že gólem neskončila ta moje hlavička. Tutéž šanci jsem měl i ve Frýdku, ale ani tam jsem gól nedal. Bohužel.

Nebyla by ale prohra pro Opavu trošku krutá?

To asi máte pravdu. Oni si bod zřejmě zasloužili. Za tu první půli určitě.

Že Sokolov hrál s Karvinou 1:1 a vy jste se na ně mohli dotáhnout, vás nijak nerozptylovalo?

Vůbec ne. Bavili jsme se o tom v kabině, ale při zápase na to nemysleli. Na to nekoukáme, my chceme vyhrát každý zápas. Máme své zápasy, své problémy. Ještě jsme neprohráli, to nás těší. Doma jsme ale chtěli vyhrát.