„Volal mi pan Beránek, jestli bych to nechtěl zkusit v Jankově. Jsem tu na testech,“ vysvětluje mladý záložník, jenž v poslední době působil v FC Mariner Bavorovice.
S novým manažerem Jankova se Bohoněk zná z dřívějška. „Z Dynama, kde hrál jeho syn. Tam jsem působil i já. S fotbalem jsem začínal v SKP, pak jsem byl v Dynamu, později znovu v SKP,“ líčí hráč své fotbalové cesty, které ho zavedly až do Jankova.
Dvacetiletý hráč tuší, že v Bavorovicích nad jeho rozhodnutím zkusit štěstí v Jankově neskáčou radostí do vzduchu. „Asi se jim to nelíbí,“ připouští Josef Bohoněk, jenž je v Jankově od začátku přípravy a na hlubockém turnaji s ním odehrál dva ze tří zápasů. Proti „svým“ Bavorovicím nuceně pauzíroval. „Nevím přesně, co se stalo, jestli nastalo nějaké nedorozumění ohledně souhlasu s mým startem za Jankov. Opravdu nevím, prostě jsem nehrál,“ krčí rameny Josef Bohoněk a přiznává, že si několikrát telefonoval s prezidentem Bavorovic.
FC Mariner má za sebou nevydařený podzim, kdy se v I. A třídě nečekaně pohyboval nade dnem tabulky. Trenér l Franěk plánoval, že bavorovické hráče v zimě stáhne z hostování, s odchody zjevně nepočítal. „Ale já si myslím, že mě v Bavorovicích mohou postrádat, protože čtvrt, nebo dokonce půl roku jsem stejně netrénoval, protože jsem byl pracovně pryč – na Horské Kvildě. Trénoval jsem jenom v pátek a o víkendu hrál zápasy,“ líčí Josef Bohoněk.
Není divu, že z podzimní sezony si neodnesl moc dobré pocity. „Bylo to divné, protože s týmem jsem moc nebyl, byl jsem furt pryč, jezdil jsem jen na zápasy. Ale práce je přednější,“ konstatuje.
Souhlasí, že dvě výhry za celý podzim s jarní předehrávkou navrch nejsou bilancí, na kterou by Bavorovičtí mohli být pyšní. Zejména, když ještě na jaře kopali krajský přebor. „Nečekali jsme to. Vůbec! Mysleli jsme si, že budeme hrát tak do čtvrtého místa,“ tvrdí Josef Bohoněk. „A možná se říkalo, že bychom mohli i postoupit. Ale to už asi ne…“
Po porážce od dorostu Sezimova Ústí (0:2) testovaný hráč nemohl být v sobotu spokojen. „Dnes nic moc,“ ohodnotil na Hluboké kriticky i svůj výkon. Přesto má prý signály, že o něj v Jankově stojí. Na sto procent je rozhodnut v exdivizním klubu zůstat, minimálně další půlrok by za něj rád odehrál v krajském přeboru. „Přál bych si to. Je na klubech, aby se dohodly. Snad to vyjde,“ říká.
Trenér Čech ho na hlubocké umělce staví na levý okraj sestavy – do zálohy, případně do obrany. „Příprava je náročná,“ ujišťuje Bohoněk. Zatím prý fotbalisté běhají jen na hřišti, takže novic ještě neměl tu čest poznat Jankov a jeho okolí. „Ale zázemí je v klubu lepší než v Bavorovicích,“ zaznamenal. Když zapátrá v paměti, vybaví si, že jednou už měl do Jankova namířeno, ale nakonec z jeho příchodu sešlo. „Když jsem šel z dorostu SKP, byl jsem v přípravě v Třeboni, odkud jsem měl jít do Jankova. Místo toho jsem skončil v Bavorovicích,“ matně si vzpomíná na okolnosti. Vyjde mu druhý pokus?
play_fill
