Odstup svého týmu nepovažuje za beznadějný. „Rozdíl šesti bodů se dá smazat během dvou tří kol, když se bude na jaře dařit,“ podotýká. „V zimě dobře potrénujeme, času na to máme dost – soutěž začíná až v dubnu a my se sejdeme k přípravě 5. ledna. Začneme pozvolna, v klidu, abychom to nepřepálili, to by byla hloupost,“ plánuje zkušený kouč, jenž si povšiml, že jeho svěřenci ke konci podzimu už neměli sil na rozdávání. „Chvílemi, jak se říká, bloudili po hřišti. Po fyzické stránce skoro nemohli. Říkám skoro, i když se v tréninku běhalo.“

V kádru jsou fotbalisté, kterým Klimeš bezmezně věří. Řadu jich zná z působení na Dobré Vodě. Spoléhat bude na jaře hlavně na zkušené matadory. „Kývl jsem jen proto, že znám Míru Račáka, Linhart je perfektní, Bujnovský taky. Je tu můj kluk, pravé křidélko Kamil Kubíček. To je všechno fotbalové. Já bych řekl, že v Borovanech člověk může postavit jedenáct fotbalistů! Ale druhá věc je, jak se s tím vypořádají,“ podotkne.

Není pochyb o tom, že Borovanští by v I. A třídě rádi vydrželi déle než jen jednu nováčkovskou sezonu. „Připravíme se důkladně, opravdu na to máme tři měsíce. Myslím, že to s kluky půjde. Vždyť borovanský areál s umělkou, to je nádhera, takový nemá nikdo. Začneme trénovat od šesti hodin pod světly, to ostatní manšafty nebudou mít, leda že by si půjčily hřiště na Složišti,“ upozorňuje Ladislav Klimeš a věří, že to může být trumf v rukávu, který na jaře vynese Borovanům body navíc. „Počítám s tím, že budeme v přípravě trénovat třikrát v týdnu, k tomu zápas, takže budeme čtyři dny v týdnu na place,“ těší se Klimeš.

Zatímco jeho bratr Jiří působí v Třeboni jako asistent po boku Miroslava Čížka, Ladislav, bývalý kouč budějovické Slavie či Dobré Vody, se naposledy angažoval ve Zlivi. Od té doby si vybral dlouhé trenérské volno. „Budou to nejméně dva roky,“ loví v paměti Ladislav Klimeš.

Borovany mu na podzim hodily laso po 9. kole prostřednictvím syna Reného, opory týmu. „Zrovna hrály v Lišově, prohrály 2:4, to byla sobota. A v neděli, kdy k nám jezdí mladí na oběd, mi můj kluk tlumočil, že by se mnou výbor v Borovanech rád mluvil. Přijel jsem v úterý, kdy měli trénink, a domluvili jsme se,“ líčí trenér bleskurychlé námluvy. Díky vazbám z minulosti se nerozhodoval dlouho. „Vzal jsem to hlavně kvůli klukům. Žádnou závratnou sumu za to nemám, vzal jsem to za hubičku, ale jenom proto, že tam je můj kluk, je tam Míra Račák a kolem nich další šikovní fotbalisté. Pro peníze to nedělám!“

Někdo jiný by borovanskou nabídku možná odmítl s tím, že to je trenérská sebevražda, převzít tým bez jediného vítězství na kontě. Ne tak Ladislav Klimeš. „Udělalo se šest plichet, nevyhrálo se, ale těší mě, že poslední zápasy jsme odehráli koncentrovaně a neinkasovali jsme už tolik branek. Za čtyři utkání jsme dostali čtyři góly. Teď by to chtělo oprášit nějakého střelce, aby nám přišel na pomoc,“ přemítá Klimeš, ale věří, že góly bude na jaře dávat i někdo ze současného kádru, Klimeš mladší nebo Kubíček. „Přesně tak, tihle kluci musejí být tahouny! Takových hráčů, kteří to musejí vzít na sebe, je tu pět šest. Nechci snižovat ostatní, ale mít čich na góly, být ve právnou chvíli na správném místě, naběhnout si do šance, to zkrátka neumí každý,“ uzavírá Klimeš.