Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Pohár zůstal doma i díky brankáři Slavie „35" Pavlovi Janků, jenž na závěr kryl dva pokusy Mladého.

Už při při první penaltě si na míč sáhl, v cestě do sítě mu však nezabránil. Napodruhé slávistický brankář vychytal střelce Jaroslava Havlíčka a na konci také veterána Františka Součka.

„Po nějakých letech jsme memoriál zase vyhráli, a tak celý manšaft je spokojen," hlásil Pavel Janků.

Mládští fotbalisté přitom mají silnou pětatřicítku, Radomil Procházka určitě nebyl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje omylem. Ve finále jeho tým vedl gólem Havlíčka, ale v 52. min. inkasoval z kopačky Mendlíka a utkání po 70 minutách vyznělo nerozhodně (hrálo se 2x35). „Penalty, to je vždycky náhoda," soudí brankář Pavel Janků.

Večerní zápas o první místo se mu zamlouval. „Bylo to dobré, hrálo se nahoru dolů, na pětatřicítku měla hra slušné tempo," hodnotil." Na závěrečný rozstřel se nahrnuli za branku diváci, kteří sledovali do té doby dění na hřišti zpovzdálí od hostinských stolů. „Penalty, ty jsou vždycky loterií," pousmál se Pavel Janků a nemohl si vzpomenout, kdy čelil naposledy „desítce". „Loni jsem chytal I.A třídu, ale penaltu proti nám nekopali," tvrdí muž, jenž v soutěži coby asistent trenéra bývá připraven na lavičce jako náhradní brankář slávistického áčka. „Při tréninku já dělám gólmany a Karel Kladenský si vše koučuje, já mu u přípravy asistuji," popisuje, jak mají s kolegou rozdělené úkoly a kompetence.

I když se v sobotu nad Malým jezem stahovaly mraky, nakonec počasí vydrželo po celý den. A nějakou tu kapku, která se snesla z nebe při finále, aktéři spíše kvitovali s povděkem. „První zápas s Klikovem od jedné hodiny byl horší, bylo vedro, ale při finále už to šlo. Člověk se aklimatizuje – a já přece jen nemusím běhat tolik jako ostatní kluci," povídal brankář sešívaných.

Fotbalová odpoledne na Slavii mají příjemnou atmosféru, a netýká se to jen tradičního Hynkova memoriálu, který se hraje jednou za rok na počest zakládajícího člena klubu, ale i mistrovských duelů v I.A třídě. Do fotbalového areálu u Malého jezu se naučily chodit celé rodiny s dětmi. „Je tu dětské hřiště, takže lidé s dětmi přijdou a baví se po svém. K fotbalu to patří,"