Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V jarní premiéře I. ligy proti Teplicím byli nejmladšími hráči Dynama, výkonem však rozhodně nezklamali. Zařídili svému týmu slibný náskok 2:0 – Ondrášek po Čirkinově kolmici levačkou chladnokrevně skóroval a Nitrianský by měl v hokeji druhou asistenci, neboť míč potáhl přes celé hřiště a ideálně ho ruskému středopolaři přistrčil.

„Moc jsem chtěl ten gól dát, protože přípravu jsem příliš gólovou neměl a trefil jsem se až v generálce s Boleslaví. Že jsem dal gól i teď, za to jsem hrozně rád,“ zářil Ondrášek.

Že jeho tým, ač vedl už 2:0, nakonec hrál jen 2:2, ho mrzelo. „První gól jsme dostali z ničeho, a byť jsme druhou půli už tak dobře jako v té první nehráli, zase jsme dostali takový blbý gól,“ smutnil.

Hektický závěr utkání, kdy oba týmy měly obrovské šance, Ondráška udivil. „Bylo to jako v přípravce – kde je balon, tam jsou všichni…“

Při třech šancích Mahmutoviče ho mrazilo. „Moc jsme chtěli vyhrát, a tak jsme trošku až moc riskovali. Naštěstí to Mahmutovič nedal,“ zhluboká si oddechl. „My ale taky mohli dát gól,“ zmínil tutovky Pecky a Stráského. „Myslím si, že jsme hráli dobře a ukázali, že fotbal hrát umíme.“

Milan Nitrianský i v zápase o ligové body potvrdil, že jeho výkony v přípravě nebyly náhodné. Tím, že nastoupil hned od začátku, se mu splnilo velké přání. „Že jsem tu šanci dostal, mě moc těší,“ svěřoval se po zápase novinářům, jedním dechem ale dodal: „Je obrovská škoda, že jsme neudrželi těch 2:0. Podle mě rozhodl gól, co jsme dostali úplně na konci poločasu, protože hosty to nakoplo, zatímco nás nalomilo.“

Hrálo se nahoru dolů, což se divákům líbilo, trenérům ale už míň… „My už v generálce dali Boleslavi tři góly a říkali jsme si, že to bylo dobré. Ale věděli jsme, že to nemůžeme přeceňovat, že Teplice si sem přijedou pro body. Začali jsme ale skvěle, jenže dopadlo to, jak to dopadlo. Dali jsme doma dva góly, což většinou na tři body stačí. Teď to nestačilo a my sice mohli vyhrát, avšak stejně tak i prohrát,“ uznal.

Ač obránce, do jarní ligové premiéry šel na pravém kraji zálohy. „Možná mi to i víc vyhovovalo, protože jsem se častěji dostával dopředu. Ale já si nevybírám. Hlavně jsem rád, že hraju,“ uzavřel Nitrianský.

První půlhodinu katastrofa, bědoval teplický Došek

Dvaatřicetiletý dlouhán Libor Došek, jemuž chybí jediný centimetr do dvou metrů, v jarni ligové premiéře mezi Č. Budějovicemi a Teplicemi vyrovnal na konečných 2:2.

Čím si vysvětlujete,že jste do zápasu vstoupili tak špatně?

Co jsme hráli první půlhodinu, to ani nebyl fotbal. To z naší strany byla katastrofa. Právem jsme prohrávali 0:2.

Nakonec jste málem ještě vyhráli…

Po půli jsme se naštěstí zvedli, vyrovnali a pak měli hodně šancí. Mahmut sám tři. Za tu první půlhodinu jsme si asi ale nezasloužili vyhrát.

Čím vás domácí v úvodu zaskočili?

Vyloženě jen agresivitou. Hráli agresivně a my na to nebyli připraveni. Přitom jsme to věděli, že to tady bude těžké, že to bude o každém souboji. Jenže my první půlhodinu nevyhráli snad jediný souboj. To byla hrůza, jen čekání na gól. Nic jiného.

Jaká byla v půli atmosféra v kabině?

Gól do šatny nám naštěstí zvedl náladu, samozřejmě tam ale byl pořádný křik.

Co vám říkal trenér?

To bych si raději nechal pro sebe. To do novin moc nepatří. Ale pěkné věci to rozhodně nebyly..