Klatovy byly první a pokud chtějí postoupit, nemohou si dovlit klopýtnozut. Přesto jste věřili, že můžete nějaký bod urvat a dopomoci si k záchraně?
ONDŘEJ CSAVOJ: My teď de facto musíme každý zápas věřit, že budeme bodovat. Po výkonu ve Tsakonicích jsme na tom byli psychicky o něco lépe, tak jsme si mysleli, ž bychom nějaký bod urvdat mohli. Ale vlastními chybami jsme se o tuto možnost připravili.


Hrál lídr a aspirant sestupu, ale rozdíl na hřišti nebyl propastný, nebo jste to viděl jinak?
Pro diváka možná ne, ale fotbalisty mají Klatovy výborné a zaslouženě jsou tam, kde jsou. Jestli je mám porovnat s Vyšehradem, Klatovy jsou na tom dvakrát lépe! Stačí přečíst ta jména. Manšaft je výborně poskládaný, jsou v něm mladí i staří. Myslím si, že rozdíl byl znát, ale v nasazení jsme se jim minimálně vyrovnali. Jak říkal pan trenér, šlo o to vyvarovat se osobních chyb. My jsme mladý tým, zatímco exligoví hráči soupeře většinou chyby nedělají.


Pomyslel jste si na podzim, že budete na jaře hrát třeba proti Romanu Vonáškovi?
Abych řekl pravdu, nikdy jsem nepočítal s tím, že si na hřišti podám ruku s Vonáškem! To je obrovské štěstí. Ale o mém příchodu do Roudného jsme jednali už před rokem, takže jsem počítal s tím, že půjdu do vyšší soutěže. Ale vůbec jsme netušil, že tady nastupují takoví hráči. Potkat je na hřišti, to je pro mne super zážitek.


Jak vám po přestupu z Loučovic „chutná“ divize?
Je to něco úplně jiného než I. A třída, kterou jsem hrál od patnácti let. V divizi je zapotřebí mnohem více bojovnosti, síly, pro mne je to velká zkušenost. Rozdíl mezi soutěžemi je markantní. Doufám, že to nebude má poslední štace.


Nastupoval jste v útoku, v posledních zápasech vás však trenér Domin stáhl do zálohy. Nebylo to tím, že jste se střelecky neprosazoval?
Tak to nevím, jestli to trenér takhle vyhodnotil. V záloze jsem začal už minulé kolo ve Strakonicíc, kd e můj hlavní úkl byl uhlídat Dolejše, což je kluk z Písku, mladý a velmi šikovný. Jsem rád, že vůbec hraju, posty si nevybírám. Samozřejmě, už dřív mě mrzelo, že nedávám góly, ale hlavně, že hraju.
Třeba se vám z druhé vlny bude dařit proměňovat šance lépe, i když s Klatovy jste se do žádné nedostal.
Kdyby mě protihráč nezpacifikoval na vápně, šel bych sám na bránu. V záloze se do šancí dostanu přece jen méně často, tam jde spíš o to rozdat balony, ulítat to. Prostě to odjezdit po zadku, jak se říká.


Jak vlastně hodnotíte roudenské angažmá?
Zatím je musím hodnotit velmi kladně, až na ten bodový zisk. Je tu dobrá parta, výborný trávník, pan trenér, vlastně celé vedení vychází vstříc, takže nemám, nač si stěžovat.


Málokomu se poštěstí naskočit z první třídy rovnou do divize a hned se napevno usadit v základní sestavě.
Je to fajn, ale taky mě to stálo dost sil. Musel jsem se ukázat a je dobře, že mi to vyšlo. Hodně tomu nahrála situace po podzimu, kdy z Roudného odešlo několik výborných fotbalistů. I proto nastupují od začátku v základu.


Cítíte se tedy už jako divizní fotbalista?
Ne, ne, to vůbec! Když se podívám na některé své spoluhráče, tak na sobě musím v mnoha ohledech ještě hodně zapracovat. Jako divizní fotbalista se zatím určitě necítím, nad tím jsem vůbec nepřemýšlel.


Vaše nejbližší plány se týkají záchrany v divizi . . .
Samozřejmě, cílem mužstva je záchrana a co bude dál, se uvidí. Ale určitě bych chtěl zůstat. Teď chci udělat maximum, abychom se udrželi, a kdyby to náhodou nevyšlo, tak abychom se co nejrychleji vrátili zpátky.


Víkendový zápas se Bzovou bude, dá se říct, přímý souboj o záchranu!
To je pro nás existenční zápas, který může rozhodnout, kdo půjde dolů. Bzová vyhrála a je o bod před námi. Kdybychom nad ní vyhráli, moc by nám to pomohlo. Dokud bude naděje, chceme o ni bojovat. Půjdeme do toho na sto procent a pokusíme se vyhrát.