Váš gól, kterým jste vyrovnal na 1:1, byl ve druhé půli hodně důležitý.

Kluci dobře zakombinovali na pravé straně a dobrý centr mě našel na zadní tyči, kde jsem zkusil placírkou trefit bránu – a padlo to tam.V první půli se mi nedařilo, tak jsem se potřeboval něčím zase zvednout.

Trenér vám o přestávce v kabině vyčinil?

Asi všem. Málo jsme bojovali, chtěl po nás větší důraz, větší nasazení. To jsme v první půli neplnili.

Povedlo se vám ještě gól přidat a Baník porazit. Spokojenost?

Důležité bylo, že jsme se neuspokojili tím, že jsme vyrovnali, nevzdali jsme se. Zkusili jsme zápas otočit, protože trenéři nám řekli, že v Olomouci se nám taky podařilo dát během druhého poločasu dva góly, tak ať to zkusíme i doma. že by bylo dobré, kdybychom se v tabulce dostali ještě o nějakou příčku nahoru. Je dobře, že se to povedlo.

Přitom Sajtl vás oslabil faulem na půlce, takže jste od 65. minuty dohrávali v deseti. Nebylo to zbytečné?

Zbytečné to bylo, protože nás vyloučení oslabilo, ale tým držel pohromadě, nevzdali jsme to a i v deseti zkusili hrát na tři body, které jsou pro nás o to cennější.

Jak jste spokojen s podzimní částí, se svou pozicí v týmu?

Začátek soutěže byl pro me těžký, moc se mi nedařilo. Poté to zase bylo naopak dobré a řekl bych, že jsem byl týmu platný. Proti Baníku první poločas nic moc, druhý byl po domluvě už lepší.

Do ligového dorostu jste přišel z Rožmitálu?

Jsem z klubu v Rožmitálu, ale naposledy jsem hrál krajský přebor mužů za Český Krumlov.

V dorostu Dynama působil před časem jiný Svoboda . . .

Můj bratr, to už je ale asi dva roky, teď hraje za Třeboň.

Radil jste se s ním, zda máte zkusit štěstí v Dynamu jako on?

Šlo to hlavně přes pana Skálu, který o mně věděl a bavil se s ním o tom. Brácha mi dal vědět. Já do Dynama nikdy moc jít nechtěl, asi se mi nechtělo trénovat, ale teď jsem zjistil, že to byla chyba. Jsem rád, že tu mohu být.

Trenér Krumlova Pintér vás nepřemlouvá, abyste hrál za Slavoj?

Ne, teď už ne. Myslím, že mi přeje, aby se mi v Dynamu dařilo.

Nepletu se, že byste se z ligového dorostu rád odpíchl do vyšší soutěže, než je krajský přebor?

To určitě, cíle mám ty nejvyšší. Asi jako každý tady.

Jak jste nedávno se spoluhráči prožívali střídání trenérů?

Půlka manšaftu byla na trenéra Tobiáše už zvyklá. Působil tu před panem Procházkou a náš ročník, co jsme tady, posunul k devadesátkám. Věděli jsme proto, co nás čeká, přijali jsme to v klidu. Není to moc velká změna, oba trenéři mají podobné metody. Myslím, že spolu v minulosti i spolupracovali.