A to je v jejich situaci málo.

Přitom podobně jako před dvěma týdny proti Teplicím na zisk tolik potřebných tří bodů i tentokrát měli. Na rozdíl od zmíněného zápasu proti Teplicím, kdy přišli o slibný dvougólový náskok, sice teď vedl jejich soupeř, jednogólové manko však Jihočeši brzy srovnali, poslední čtvrthodinu měli na hřišti o jednoho muže víc a v poslední minutě za stavu 1:1 kopali penaltu!

Jenže tu Benát neproměnil.

Přesto by nebylo fér ztrátu na něj házet, právě Benát totiž v utkání, byť do něj naskočil až ve druhé půli, podal dobrý výkon. „Že jsme penaltu nedali, nás hodně mrzí. I to se bohužel stává,“ smutnil trenér Jaroslav Šilhavý, dle něhož penalty v týmu kope Otepka, ten už v té době ale na hřišti nebyl. „Benát si míč vzal do ruky, zřejmě si tudíž na ni věřil. A protože v zápase se mu dařilo, i já věřil, že ji dá. Jeho střela bohužel postrádala razanci, navíc i výška byla pro brankáře výhodná. Hodně to Sňozíkovi usnadnil.“

Jak už to bývá, na to, zda penalta byla, či ne, byly názory z obou stran rozdílné. „Dostal jsem od Petra Benáta výborný míč do vápna a obránce mě zezadu trefil do nohy. Nebylo co řešit, jasná penalta,“ tvrdil Tomáš Stráský. „Lukáš mi říkal, že to penalta nebyla, já to z lavičky neposoudím. Sňoza ji ale bravurně chytil, a proto si vezeme cenný bod,“ pochvaloval si trenér Hoftych.

Na domácí straně už té spokojenosti s výsledkem pochopitelně tolik nebylo. „Pro nás to bylo další důležité utkání a opět v naší hře byla vidět velká snaha i velké nasazení. Bylo vidět, že hráči hrozně moc chtějí, z toho ale plynuly četné nepřesnosti,“ podotkl trenér Jaroslav Šilhavý. „I tak si ale myslím, že jsme hned v úvodu několik dobrých šancí dát gól měli,“ hlavně zřejmě na mysli měl tutovky Hudsona a Otepky. Oba pálili z několika kroků nad odkrytou bránu. „Dát aspoň jednu z nich, byl by vývoj zápasu možná úplně jiný,“ litoval domácí kouč.

Převahu Dynama v začátku zápasu uznali i Pražané. „My jsme v úvodu vůbec nehráli dobře, a kdyby domácí dali do 25. minuty dva góly, nemohli bychom se divit,“ uvedl trenér Pavel Hoftych. „My chtěli hrozit přes Hartiga a Škodu rychlými brejky, bohužel to nebylo optimální a do větších šancí jsme se nedostali. Hodně balonů jsme ztráceli už v přechodové fázi. Domácí nás dostávali do hodně nepříjemných situací, zejména díky standardkám.“

Druhá půle už se mu líbila víc. „Řekl bych, že jsme v ní hráli podstatně líp. Jednoduchými míči jsme se dostávali za obranu Budějovic a jedna taková situace skončila naší vedoucí brankou,“ vyzdvihl asistenci Hartiga i koncovku Škody. „Pak to bylo nahoru dolů a cením si toho, že i poté, co byl Bartek vyloučen a kdy už to pro nás bylo složité, hráči nemysleli jen na obranu a naopak se svými brejky snažili to soupeři znepříjemnit.“

Vedoucí gól Bohemians byl pro psychiku domácích hráčů velkou ranou, naštěstí gól na 1:1 přišel dost brzy. „Měl jsem velké obavy, aby to kluky nedostalo na zem, protože když nedají šance a naopak soupeř tu první promění, ta frustrace je pak hodně nepříjemná. Naštěstí po vyrovnávací brance jsme se zvedli a v závěru jsme se snažili rozhodnout. A měli jsme k tomu ideální možnost, jenže penaltu v poslední minutě jsme bohužel neproměnili,“ smutnil kouč Dynama.

Situace jediného jihočeského účastníka I. ligy se po další domácí ztrátě ještě víc zkomplikovala. Tím spíše, že další ohrožené týmy potřebné body vesměs uhrály.

Budějovičtí fotbalisté v lize naposledy vyhráli 31. října s Brnem, od té doby ze šesti zápasů uhráli jen dva body.

Zkusí nějaký přidat už v pátek v televizní předehrávce v Plzni? Na hřišti lídra by to byl malý zázrak, i ty se ale dějí…

Benát: Moje chyba, beru to na sebe

Třicetiletý Petr Benát, jenž po svém vleklém zranění usiluje o návrat do základní sestavy prvoligového Dynama, sice do nedělního duelu s Bohemians za zraněného Otepku naskočil až na posledních pětadvacet minut, přesto o sobě dal hodně vědět. Nejdříve ostrou ranou zdálky prověřil Sňozíka v bráně, poté ideálně poslal do slibné příležitosti Stráského, kterého Lukáš zastavil jen za cenu penaltového faulu.

Jenže právě Petr Benát nařízenou penaltu neproměnil. „Moje chyba, beru to na sebe,“ jen obtížně po zápase hledal zdrcený středopolař slova.

Byl jste na penaltu určen před zápasem?

Chodívám na ně, teď jsem ale dlouho nehrál, takže byli určeni jiní hráči. Nejvíc asi Ruda Otepka, jenže ten předtím střídal. Ale to je úplně jedno, šel jsem na ni já a měl jsem ji dát. Měl to být gól.

Co na té penaltě bylo špatně? Měl jste ji tlačit víc k tyči, víc k zemi?

Měl jsem to dát na druhou stranu. Snažil jsem se ji dát co nejvíc k tyči, bohužel Sňozík vystihl stranu a stačil míč vyrazit.

Vedle té penalty jste měli i řadu dalších možností.

To je pravda, šancí dát gól jsme měli dost. My jsme moc chtěli vyhrát a dohnat mužstva před námi. Jsme zklamaní, že se nám to nepovedlo.

Vypadáte hodně zdrceně, zřejmě vás ta neproměněná penalta pořádně sebrala…

Samozřejmě, že mě to moc mrzí. Pro mne je to strašné… Šel jsem na hřiště po delší době, chtěl jsem dát gól a pomoci mužstvu výsledek otočit v náš prospěch. To se bohužel nepovedlo a jde to na můj vrub.