Prvoligový dorost je po podzimu v nejvyšší soutěži své kategorie druhý, „dospělé“ béčko ve skupině A České fotbalové ligy páté. „Nevybavím si, kdy naposledy byl dorost Dynama takhle vysoko,“ spokojeně konstatuje Benát. „Nejde ale jen o výsledky, ale hlavně o předváděnou hru. U dorostu i u béčka. Právě u béčka nás to těší snad ještě víc, protože tam teď působí kluci, kteří vyšli z našeho dorostu. Oba tyto dva naše hlavní týmy jsou na velmi dobrých místech v tabulce, mají výborný herní projev a shodně nastřílely ve svých soutěžích nejvíc gólů,“ vypočítává. „Ve hře dopředu jsou obě mužstva hodně silná, což se pozitivně projevuje i na počtu vstřelených gólů. Hezky se na jejich hru kouká. Mám radost, jakým herním projevem se prezentují,“ neskrývá.

Velmi dobré výkony předvádějí také černobílé žákovské týmy. „Čtrnáctka a patnáctka jsou v rámci České ligy na třetím a druhém místě. Podobně si vedou i třináctka a dvanáctka. Mají šanci uhrát třeba nějaký titul, což je sice velice populární, ale pro nás to není nějak směrodatné. Pro výstup z akademie je nejdůležitější, kolik kluků se objeví na prvoligových trávnících. Určitá vizitka našeho klubu to však bezpochyby je,“ zdůrazní. „Pochválit musím i práci našich přípravkových kategorií, kde klademe velký důraz na individuální dovednosti. Těším se, až tito kluci dorostou do dorosteneckého věku. Ještě pár let zpátky jsme v dorostu řešili technické nedostatky u kluků, kteří byli po celou dobu v Dynamu. To už by teď nastat nemělo,“ věří.

Náměstek primátorky Českých Budějovic pro sport Petr Maroš.
Strach o akademii. Kvůli situaci Dynama cítím mráz v zádech, řekl náměstek Maroš

Petr Benát stojí v čele mládežnické akademie Dynama pět let. Hned při svém nástupu do funkce v roce 2018 přibral do svého trenérského týmu současného lodivoda úspěšného staršího dorostu a šéftrenéra mládežnických složek Dynama Stanislava Rožbouda. „To byl asi osud,“ usměje se. „V zimě jsem ukončil kariéru, i když jsem měl v Dynamu smlouvu ještě do léta. Sláva se v tu dobu vrátil z dlouhodobého pobytu v Kanadě. Domluvili jsme se na futsalovém zápase FC 30, kde spolu dlouhé roky hráváme. V akademii se sešla skupina trenérských odborníků s velmi dobrým lidským charakterem, kteří nastartovali její směr. Z jejich dlouhodobé velmi dobré práce teď těžíme. A pokud někdo musel odejít, tak se ho podařilo rovnocenně nahradit,“ chválí si. „Hlavně jsme si všichni sedli lidsky. Jsme většinou zhruba stejně staří a spojuje nás podobný pohled na fotbal, ale hlavně pracovitost,“ dodá. „Baví nás to a máme snahu klub někam posouvat,“ doplní ho Rožboud.

Právě jeho starší dorost na podzim doslova zazářil. Bavil příznivce ofenzivním fotbalem a odměnou byl pro mužstvo titul podzimního vicemistra. „Všechno jsou to kluci z naší akademie, kteří prošli rukama několika trenérů, ale fungujeme všichni na stejných principech a mluvíme stejným fotbalovým jazykem. V týmu jsou kluci, kteří mají obrovský potenciál hrát na té nejvyšší úrovni,“ má Rožboud zcela jasno. „Jak charakterově, tak technickými dovednostmi.“

Výsledky nejsou u mládeže na prvním místě. Toto motto se táhne akademií jako červená nit. „Ale my jsme samozřejmě rádi, že máme dobré výsledky. K nim se dá dojít i nehezkou cestou, ale to není náš záměr. Těší nás, jakou hrou se napříč kategoriemi prezentujeme. A pokud se nějaký zápas nepovede, tak neřekneme, že další budeme hrát jinak. Snažíme se trénovat tak, jak potom budeme hrát. To je podle mého strašně důležité,“ ujistí Rožboud.

Útok na dorostenecký titul by mužstvo i trenéra samozřejmě lákal. „Titul by lákal každého a láká to asi především samotné kluky. Někteří ale už teď dorosteneckou kategorii přesahují a bylo by třeba, aby se posunuli do dospělého fotbalu. Jsem však přesvědčený, že o titul můžeme hrát, i když někteří hráči posunuti budou. Bylo by to těžší, ale ta šance tam je. Ať je to, jak chce, titul by byl obrovský úspěch a chceme se o něj porvat,“ zdůrazní. „Ještě větší radost bychom však měli, kdybychom mohli říct, že v kádru áčka máme šest odchovanců do dvaadvaceti let a nastupují pravidelně v první lize. To by byla nejlepší vizitka klubu.“

Mít v dorostu výborné mladíky, to znamená také čelit zájmu velkoklubů jako jsou hlavně Sparta a Slavia. „V tuto chvíli máme hodně reprezentantů v patnáctce, velice zajímaví hráči jsou ve čtrnáctce i třináctce. Tyto kategorie už skauti sledují a jsou schopni kluky s přechodem na střední školu oslovit. Dříve to bylo tak, že se jim dávala profesionální smlouva, aby neodešli. To bylo z mého pohledu špatně, protože najednou jste v dorostu zjistili, že máte deset hráčů pod smlouvou, hrajete v dorostenecké lize o záchranu a ani jeden z těch hráčů nemá potenciál prosadit se do áčka. Razíme cestu, že hráči v tomto věku by měli vyrůstat v domácím prostředí, kde je i mnohem větší šance se prosadit než v pražských klubech,“ je Benát přesvědčen.

Ladislav Fujdiar byl uveden do Síně slávy Jihočeského sportu.
Legendární kanonýr Ladislav Fujdiar vstoupil do Síně slávy jihočeského sportu

Odchodu do velkých klubů však svým hráčům rozhodně bránit nechtějí. „Ať si je Slavia a Sparta koupí v momentu, kdy odehrají sezonu nebo dvě v nejvyšší soutěži dospělých. Každopádně si vždycky sedneme s hráči i rodiči, tuhle cestu jim nabídneme a někdo ji akceptuje, někdo ne. Naše zkušenost je ale taková, že tři hráči šli rovnou do Sparty nebo Slavie, ale ani jeden se výrazněji neprosadil. V žádném případě to však není tak, že pokud se někdo pro tuto variantu rozhodne, tak bychom na něj byli nějak naštvaní. Naopak mu popřejeme hodně štěstí a on se v budoucnu může vrátit. Vzhledem k tomu, že se rozcházíme v dobrém, tak je vždycky větší pravděpodobnost, že se případně vrátí zpátky,“ míní Benát.

„Snažíme se pracovat tak, aby prostředí, práce a postup, který tady mohou mít, kluky oslovil natolik, že tady budou chtít být. Proto je strašně důležitá návaznost akademie na béčko i první ligový tým, aby hráči neměli chuť chodit někam pryč,“ doplní ho Rožboud.

Vedení akademie se podařilo vylepšit také spolupráci s ostatními jihočeskými kluby, která v minulosti občas trochu haprovala. „Když jsem nastoupil do této funkce, tak jsem byl až překvapený, jak negativní ohlasy na Dynamo z ostatních klubů byly. Bylo to nepříjemné, ale snažíme se obecně vztah k regionu vylepšit. Jako akademie bychom bez ostatních jihočeských klubů nebyli nic a dobře si to uvědomujeme. Připravili jsme projekt vzdělávání trenérů přípravkových kategorií, pro partnerské kluby děláme akce s hráči ligového kádru, ukázkové nebo brankářské tréninky. Postupně se to nabaluje do pozitivna a je třeba, aby malé kluby cítily, že nám na nich záleží. Ale ne jenom v tom smyslu, že jim budeme brát hráče. Chceme, aby viděly, že od nás mají i nějakou přidanou hodnotu. Věřím, že se nám to daří a setkáváme se s pozitivní odezvou. Ale je to práce na x let, protože tato věc byla dost zanedbávána,“ je si Benát vědom. „Určitě nechceme vystupovat z pozice síly a s jistou arogancí, jako se to tady v minulosti dělo,“ zdůrazní.

Fotbalová FORTUNA:LIGA: Dynamo ČB - Hradec Králové 0:2 .
OBRAZEM: Fotbalisté Dynama po tristním výkonu podlehli doma Hradci Králové

Na výbornou úroveň se podařilo pod vedením trenéra Dušana Žmolíka posunout také třetiligové béčko, které bývalo dříve brané jako spíše takové nutné zlo, a není to tak dávno, kdy působilo jenom v divizi. „Béčko je určitě v lepší kondici, než bývalo v minulosti,“ přikývne Rožboud. „Hraje druhým rokem třetí ligu, má svůj vlastní kádr a jsou tam zajímaví hráči, kteří mají potenciál. Jen je třeba, aby udělali ještě i ten následný krok. Ať už do první ligy, nebo třeba i do druhé. A je na klubu, jakým způsobem chce s béčkem pracovat. Díky velké provázanosti s dorostem se nestane, aby béčko trénovalo v osmi lidech. Je to plnohodnotný tým s plnohodnotnými tréninky, což se odráží i na výkonech a výsledcích. Kluci, kteří jdou hrát z dorostu třetí ligu, nastupují bez obav, protože s béčkem chodí trénovat a jsou na jedné vlně. Jsou připraveni a je jenom na trenérovi, aby zvolil ten správný moment, kdy je do hry pustit a podržet je,“ říká.

Petr Benát k tomu doplňuje. „Béčko bereme jako vrchol akademie. Každý hráč potřebuje nějaký čas, aby se adaptoval v dospělém fotbale. Já osobně jsem se dostal v Teplicích do áčka až ve třiadvaceti letech z béčka. Pro mě je právě béčko absolutně nejdůležitější kategorie pro přechod do dospělého fotbalu. Tady vždycky fungovalo jako tak trochu oddělená jednotka, která nebyla moc propojená s ostatními týmy. Příchodem trenéra Dušana Žmolíka se tohle v mnohém změnilo a provázanost je absolutní,“ ocenil.

Unikátní kalendář sportovců Jihočeského kraje pro rok 2024.
Sportovci září v unikátním kalendáři: Volno tráví na lovu i ve fotbalové bráně

Akademie funguje perfektně, ale na počtu vlastních odchovanců v prvoligovém mužstvu se to zatím bohužel moc neprojevuje. „To je pravda,“ přikývne Benát. „Na druhou stranu je to víc, než to bývalo dřív, kdy sem chodili na hostování hráči ze Sparty nebo Slavie, v tabulce se hrálo výš, ale to podle mého cesta není. Víme, že v akademii máme kluky, kteří mají potenciál pro áčko. Myslím, že by měla být osa týmu tvořená čtyřmi až pěti hráči, kteří by byli lídry v kabině i na hřišti. A kolem nich by měli hrát kluci z regionu,“ nabízí svoji filozofii. „Náš úkol v akademii je hráče co nejlépe připravit po stránce dovedností, kondice i charakteru, protože nároky jsou mnohem větší než dříve. A pak už je na klubu, jak s nimi naloží.“

Pro začleňování odchovanců do áčka je problém aktuální neutěšená situace ligového týmu i celého klubu. „Rozdíl mezi mládeží a ligou je v tom, že my se tady primárně zajímáme o rozvoj. Výsledky jsou také důležité, ale nejsou úplně na prvním místě. V profi fotbale ale bude vždycky nejdůležitější výsledek,“ připomene Rožboud. „Hráči z áčka by však měli cítit tlak, že se na ně tlačí šikovní kluci z vlastní akademie.“