Dynamu zůstal věrný i poté, co loni v létě z prvoligového kádru vypadl. Své bohaté zkušenosti předává mladým spoluhráčům v třetiligové juniorce. A ve středečním derby v Písku se blýskl nechytatelnou střelou z dvaceti metrů.

Kdy naposledy jste dal tak krásný gól zpoza vápna?

Kdy? Minulý týden na tréninku.

A při zápase?

Tak to vám neřeknu. Možná, že ještě nikdy. Já totiž většinu gólů dal po standardkách hlavou.

Co k tomu začátku? První minuta a už jste prohrávali…

Klasika. Nerozebraní hráči po standardní situaci. Ale na druhou stranu si myslím, že divákům se to muselo líbit. Ten můj gól padl někdy ve čtvrté minutě, přitom už byl třetím v pořadí. Tři góly za první čtyři minuty, to muselo být pro diváky něco nádherného. Kdo přišel pozdě, určitě litoval…

Bod berete?

Pochopitelně, že ano. Je to bod z venku, tudíž bod plusový. Navíc my ty body poslední dobou sbíráme horkotěžko a vzhledem k tomu, že domácí v závěru kopali penaltu, kterou naštěstí Kříža chytil, má ten bod pro nás ještě větší cenu.

A může se vám hodit i v boji o záchranu, kterou stále ještě nemáte jistou, ne?

Zachráněni nejsme, všichni ale věřím, že potřebné body uhrajeme. Třetí liga je hrozně vyrovnaná, tam je pár bodů nahoru, pár dolů. Záleží doslova na každém bodu, takže i ten poslední, který jsme uhráli v Písku, může rozhodnout.

Vedle vás nastupují i kluci až o dvacet let mladší. Jaký to je pocit, být s nimi v jednom mužstvu?

Mezi těmi mladými člověk pookřeje. Jsou mladí, snažím se jim na hřišti stačit.

Pořád vás ještě fotbal baví?

Určitě. Kdyby mě to nebavilo, skončil bych. Mě ale fotbal pořád baví a je