Sousedské derby mezi fotbalisty Bavorovic a Hluboké nad Vltavou mělo stejného vítěze jako na jaře, a ještě v něčem bylo podobné – znovu získalo na atraktivitě až po přestávce.
Ale Hlubočtí tentokrát dali oba góly ze hry a rivala porazili 2:0. Po utkání nikdo nerozebíral sporné momenty. Žádná křivda, která by zpochybnila zasloužené vítězství hostů, se tentokrát neudála.
„Přehráli nás,“ uznal po utkání prezident Marineru Karel Franěk. „Byli lepší, patřil jim střed hřiště, kde vládl Povišer,“ vysekl poklonu nejstaršímu hráči na hřišti. Exligový matador operoval po celém hřišti, dirigoval Hlubokou k výhře.
Bavorovicím k ideálnímu výkonu něco chybělo. Co, po tom dodatečně pátral prezident Marineru. „Z naší strany to bylo bez srdíčka, bez šťávy, nějakého impulzu. Prohrávali jsme osobní souboje a hráli nekoncentrovaně, jakoby roztěkaně. Předváděli jsme fotbal, který vůbec nemáme rádi, ani ho nemáme zažitý. Bojovnost a nasazení stačily Hluboké k tomu, aby nás přehrála a dostala se do klíčové šance, ze které silou vůle dala gól. Druhý gól už nic neřešil, klíčové bylo, kdo půjde do vedení, protože bylo zřejmé, že ten pak v derby vyhraje,“ shrnul v sobotním dopoledni Karel Franěk.
Ten tolik důležitý vedoucí gól Hluboké vstřelil v 68. minutě zkušený René Janoušek, jenž byl nejblíže brance už v první půli, kdy trefil tyč.
V závěru Bavorovičtí vrhli všechny síly do útoku, kopali řadu standardek, ve vápně se však prosadit nedokázali.
Hlubočtí naopak z brejků mohli přidat pojistku. Střídající Rozum po Dudkově úniku šancí ještě pohrdl, i když na něj zívala odkrytá brána. V poslední nastavené minutě mohl pečetit skóre Jandera, gentlemansky však přenechal míč Povišerovi – 0:2.
Domácí brankář Smejkal v sobotu řešil složitější situace než hlubocký Matoušek. „Zdobila nás bojovnost, asi jsme si zasloužili vyhrát,“ rekapituloval hlubocký kouč Vladimír Klement.
Bojovnost zdobila i bavorovického štírka Melichara. Žádný míč pro něj v útoku nebyl ztracený, jenže v 54. minutě reprezentant jihočeského výběru amatérů musel pro svalové zranění střídat. „Melichar byl nebezpečný. Když odešel ze hřiště, ulevilo se mi,“ naznačil trenér Klement, kdo v derby mohl zkřížit hlubocké plány.
První půle nenabídla kdovíjakou podívanou, zůstala za očekáváním. „Byla slabší,“ souhlasil Klement. „Ale my jsme tak chtěli hrát,“ tvrdil s úsměvem a doplnil, že měl Bavorovice dobře přečteny, protože je v krajském přeboru sledoval častěji než ostatní soupeře. „Dnes jsme byli lepší po stranách, měli jsme lepší krajní halvy,“ hledal rozdíly.
Nemastný neslaný zápas dostal tu správnou atmosféru v poslední půlhodině. Stačilo několik tvrdších soubojů, nějaká ta vzrušená reakce mužů z lavičky a rázem si přišel na své i nestranný fanoušek. „Obě mužstva chtěla vyhrát, proto utkání dostalo větší náboj,“ přemítal Vladimír Klement, který se už předem děsil pozápasových oslav. „Jsem rád, když se vyhraje. Ale celý týden mám pak zkažený! Hráči slavit ještě mohou, já ve svých letech už moc ne . . .“
V dalším kole čeká na Hlubokou v krajském přeboru Chýnov. „Viděl jsem ho a nehrál vůbec špatně. Psychicky bychom mohli být nahoře a hrajeme doma, tak bychom mohli vyhrát. Ale jak se říká, je to kulatý,“ uzavřel trenér Vladimír Klement.
