Ještě to vyjít nemusí, přesto je velice pravděpodobné, že nedělní úvodní zápas jarní části I. fotbalové ligy mezi Č. Budějovicemi a Příbramí bude pro osmnáctiletého Milana Nitrianského vrcholem jeho dosavadní kariéry. Je totiž možné, že pozítří poprvé v životě nastoupí v zápase I. ligy!

V sestavě, ve které Dynamo odehrálo první půli předligové generálky s Libercem, jste nechyběl ani vy. Znamená to, že byste mohl naskočit i v nedělní premiéře s Příbramí?
Nechtěl bych to zakřiknout, možné to ale je. Trenér se mnou mluvil a říkal, že tu šanci bych dostat mohl. S panem trenérem jsem o tom mluvil už víckrát, když jsem na Slovensku ale onemocněl, říkal jsem si, že ta šance je asi menší. Na Liberec jsem ale byl v základu, takže uvidíme, jak to dopadne.

Po Liberci vás trenér chválil.
Špatné to proti Liberci z mé strany asi nebylo, dobře ale vím, že stále je co zlepšovat. Já jsem ale rád, že jsem hrál aspoň proti Liberci, protože jsem si to mohl vyzkoušet.

Zaujal jste úniky podél lajny. Zdá se, že vás to hodně táhne dopředu…
To máte pravdu, já jsem spíš ofenzivnější typ obránce. Jsem radši, když si mohu zaútočit. Mám to rád.

Zdálo se, že si na pravé straně hodně rozumíte s Petrem Benátem?
Mně se s ním hraje výborně. Je vidět, že to je hráč, který má velkou kvalitu. Vždycky jsem moc rád, když je přede mnou. Vyhovíme si, on mi pomůže a hlavně, když chci zaútočit, tak mě zajistí.

Kdybyste v neděli doma proti Příbrami naskočil, byl by to váš první ligový zápas. Bylo by to splnění nějakého klukovského snu?
Určitě. Zahrát si ligu, to se nepoštěstí každému. Navíc v osmnácti letech. Pokud se dozvím, že tu šanci dostanu, určitě se na to připravím nejlíp, jak to půjde.

Napadlo vás, když jste ve Vitějovicích s fotbalem začínal, že byste si někdy mohl zakopat ligu?
Samozřejmě, že jsem snil o tom, že to někam dotáhnu, že budu hrát někde výš. Ale ani v době, kdy jsem z Prachatic šel do starších žáků Dynama, jsem nevěřil, že bych se mohl dostat až do áčka. Tím větší mám radost, že se mi to povedlo a že tu šanci mám. Hlavně ji teď pořádně využít.

V Dynamu hrával i váš starší brácha. Byl třeba právě on vaším vzorem?
Igorovi je o šest let víc než mně. Musím mu hodně poděkovat, protože hrozně moc mi pomáhal. Hlavně psychicky. Říkal mi, jak to mám brát, jak se mám chovat. I po fotbalové stránce mi radil. I díky němu jsem ten první rok v Dynamu zvládl.

Jaké to je, když kluk z vesnice má být sám ve velkém městě?
Ty dva roky, co jsem chodil na základní školu, jsem do Budějovic každý den dojížděl. A to i potom, co jsem přešel do Gymnázia olympijských nadějí, ale od letoška už mám tady byt. Za to jsem moc rád, to dojíždění bylo hodně náročné.

Sledujete ještě výsledky Vitějovic či Prachatic, kde jste jako kluk hrával?
Pokud mám čas, tak se zajdu podívat. Taky to sleduji na internetu v Jihočeském fotbale. O klukách, s nimiž jsem hrál, přehled mám.

Prošel jste nejrůznějšími reprezentačními výběry mládeže až do české devatenáctky. Považujete si toho?
Pokaždé, kdy mi přijde nominace, mám obrovskou radost. Dobře ale vím, že hráčů, co jako mladí byli v reprezentacích, byla spousta, ale už míň jich to někam opravdu dotáhlo. Já si reprezentace vážím, stát před zápasem při hymně, to je něco skvělého, snažím se ale držet při zemi.

Na ligovou premiéru čekáte, třetí ligu už jste si ale zahrál. Jaký byl přechod mezi chlapy?
Je to něco úplně jiného než v dorostu. I proto jsem byl velice rád, že jsem chlapský fotbal mohl nejdřív okusit v juniorce.

A chutnal vám?
Premiéru jsem měl v Liberci, kde jsme prohráli 6:0. To tedy byla pořádná pecka, ale aspoň jsem viděl, že idylické časy dorostenecké jsou pryč.

A co teď v kabině áčka, kde je některým spoluhráčům dvakrát víc než vám. V tom není problém?
Vůbec ne. Naopak, cokoli potřebuju a zeptám se, tak mi kluci poradí a pomůžou. To je v pohodě. Určitě k nim koukám trošku jinak než k těm mladým, přehnaný respekt ale taky nemám.

Zpátky k nedělní ligové premiéře. Nemáte trošku obavy z počasí?
Pochopitelně jsme se na tréninku o tom bavili, že to počasí není ideální. Je to ale pro všechny stejně, s tím nic neuděláme.

Jistě se bavíte i o nedělním zápase s Příbramí, o jeho důležitosti.
Určitě. My víme, že to klidně může být i zápas roku. Ten zápas nám hodně napoví, jak se ta sezona bude vyvíjet.

Jaká je v kabině před nedělí nálada?
Já si myslím, že máme dobrý tým, a proto věřím, že máme i na to, abychom s Příbramí vyhráli. Akorát ty šance, co si vytvoříme, je potřeba dát. Proti Liberci jsme jich měli spoustu, ale žádnou neproměnili. Snad jsme to schovali právě až na Příbram.