Nemluvil do větru, na sebevědomá slova měl dost důvodů. Po příchodu trenéra Škorpila ligový exmistr pět zápasů v řadě neprohrál a venku neztratil ani bod (mj. v Mladé Boleslavi vyhrál 2:0). Navíc na Jihočechy to Liberec umí, čtyři poslední zápasy s nimi vyhrál.


Jenže v neděli na jihu Čech tato statistika neplatila, od začátku utkání měli Strakovi svěřenci hru ve své moci, byli aktivnějším, bojovnějším, ale také – a to nejvíc těší – i fotbalovějším mužstvem! „Já tady pořád slyším, že jak soupeř dělal chyby a kazil, přičemž málokdo ocení, že náš manšaft začal hrát fotbal, že se zvedl a že hlavně díky tomu vítězí,“ odmítl trenér Straka slova libereckého kolegy, jenž příčinu nezdaru hledal ve slabé hře svého týmu.


Liberec toho v neděli vskutku moc nepředvedl, jenže tomu bylo hlavně proto, že jim toho budějovičtí fotbalisté pramálo dovolili. „I ve druhé půli, kdy nás hosté trošku zatlačil, jsme je do žádné větší šance nepustili,“ správně si všiml Straka.


Defenziva Dynama byla tentokráte téměř bezchybná. „Oba stopeři byli vynikající, jasnou jedničkou pro mne byl Hunal,“ uvedl budějovický kouč, proti tomu, že diváci za Muže zápasu vyhlásili Peroutku, ale nic nenamítal: „Jirka si to zasloužil,“ chválil svého beka, jenž k tradiční spolehlivosti dozadu přidal i aktivitu dopředu, kterou málem korunoval i gólem.


V závěru dal Straka najevo, kde je nutno hledat příčiny herního vzestupu týmu: „Za našimi úspěchy není olejíček, tataráček či česnek, ale tvrdá práce!“